Příroda

Dospělá kareta obecná (Caretta caretta) dorůstá bezmála jednoho metru a běžně váží více než sto kilogramů.

20. 11. 2019

Nejčtenejší


Ussurijští tygři mají velmi široké tlapy, což jim usnadňuje pohyb po sněhu.

31. 08. 2019

Cvrčci mají sice dva páry křídel, ale nelétají. Díky speciálně uzpůsobenému třetímu páru nohou jsou ovšem skvělí skokani. Ve výřezu křeček polní (Cricetus cricetus) v ostražitém vyčkávavém postoji.

30. 08. 2019

Jantary skrývají hojné uzavřeniny – nejčastěji hmyzu. Na fotografii vidíte jantar okolí Baltského moře s pozůstatkem komára.

28. 08. 2019


Reklama

Idylicky průzračná voda jezera, které je podle objemu vody desátým největším jezerem světa.

26. 08. 2019

Pocházejí zabavené sloní kly z nedávno uloveného zvířete? Na to dá odpověď metoda zjišťující množství radiouhlíku v dané tkáni.

24. 08. 2019

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

23. 08. 2019

Dobře vyvinuté zadní končetiny sloužily klokanomyším ke skákání.

21. 08. 2019

Člunozobec africký na jezeře Albert v Ugandě.

19. 08. 2019

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

17. 08. 2019

Reklama

Vydra obrovská při porcování úlovku

16. 08. 2019

Parazitické mihule mořské (Petromyzon marinus) jsou zatím jediným známým studenokrevným živočichem, který dokáže produkovat teplo.

14. 08. 2019

Sušení chameleoni na tuniském tržišti. Kromě chameleonů lze koupit sušené mořské koníky a další koření a bylinky.

12. 08. 2019

Dnes již díky mezinárodní pomoci neznamená černý oblak sarančat jistou smrt, přesto jsou jejich nálety zdrojem ekonomického rozvratu a psychického strádání obyvatel rozvojových zemí

10. 08. 2019

Dvojice nosorožců ve večerním světle

09. 08. 2019

V antickém Řecku byl blín zasvěcen bohu Apollónovi a patřil i mezi posvátné rostliny pohanských Germánů. Ti ho pěstovali na zvláštních „svatých políčcích“ a s jeho pomocí se snažili věštit i ovlivňovat počasí. Ve středověku byly rostliny opředeny řadou pověr. Staly se součástí nápojů lásky a čarodějných mastí, které vyvolávaly hluboký spánek spojený s halucinacemi. Používal se i jako účinný jed a někde byl přidáván do nekvalitního piva, aby zvýšil jeho opojný účinek.

V celé rostlině jsou přítomny tropanové alkaloidy, které se hojně využívají v moderní medicíně. Jde především o hyoscyamin, v menším množství blín obsahuje též steroly a tocoferol.

Otrava blínem se u lidí podobá otravě příbuznými rostlinami, například rulíkem. Začíná pocitem sucha v ústech, postiženému se rozšiřují zorničky a má problémy s viděním. Zrychluje se mu puls, ale klesá tlak. Následuje podráždění nervového systému a halucinace. Neléčená otrava přechází v kóma a může končit smrtí. Otravy zvířat jsou řídké, protože rostliny nepříjemně páchnou a jsou porostlé chlupy, takže je pasoucí se dobytek nežere.

07. 08. 2019

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907