04. 08. 2021V důsledku globálního oteplování se stále víc dostávají do vzájemného kontaktu medvěd hnědý (Ursus arctos) s medvědem ledním (Ursus maritimus). Kříženci, kteří se začínají objevovat, mají přezdívku „pizzly“.
19. 05. 2021Zatímco třeba pískomilům a vrabcům věští vědci relativně zářnou budoucnost, o osud orlů okrových a nosorožců dvourohých mají vážné obavy.
17. 05. 2021Pokud by bylo potřeba dokumentovat, že kosatky sebou umí pořádně hodit, tato fotka by rozhodně mohla posloužit jako výmluvný důkaz.
15. 05. 2021Každý večer samice pravidelně vylezla s mláďaty téměř ve stejnou dobu. Postupem času jim dávala větší a větší volnost.
14. 05. 2021Stříbrný mravenec Cataglyphis bombycinus na chvíli uniká žhavé plotně saharského písku vyběhnutím na uschlou rostlinu.
12. 05. 2021Těsně nad hladinou
V Indickém oceánu leží Maledivy – nezávislý ostrovní stát, jehož celková plocha 90 000 km² je roztříštěná na 1 192 drobných korálových ostrovech. Jde o jednu z nejrozptýlenějších zemí světa, která je zároveň i nejníže položeným státem zeměkoule. Průměrná nadmořská výška Malediv dosahuje 1,5 metru a nejvyšší bod se „tyčí“ do výšky 2,4 metru. (foto: Shutterstock)
10. 05. 2021Dlouhodobý pokus se samečky zebřiček pestrých (Taeniopygia guttata) ukázal, že ptáci se zpěvu nejen učí, ale do značné míry jej mají zakódovaný v genech.
08. 05. 2021Růže galská (Rosa gallica) nebo též růže keltská má od raného středověku doložené hospodářské využití. Pěstovala se v klášterních a později lékárnických zahradách jako Rosa officinalis; využíván byl květ i šípek. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0 + ilustrace Tereza Samková)
07. 05. 2021Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.
05. 05. 2021Menší krab je samicí druhu Kiwa tyleri, větší jedinec je samec.
03. 05. 2021Heliamphora nutans
Heliamphory obývají svět stolových hor ve Venezuele. Jejich láčky mají tvar kornoutovitě svinutého listu a nejsou kryté víčkem. Přebytečná dešťová voda je sváděna žlábkem ke kořenovému systému. V dolní partii láčky je vždy tekutina. List neprodukuje enzymy, k trávení potravy plně využívá přítomné bakterie. Tento druh byl popsán již v roce 1840 z nejvyšší stolové hory – Roraimy.
Květ: bílý poměrně velký, čtyřčetný; Listy: kornoutovité, až 40 cm dlouhé; Rozšíření: stolová hora Roraima; Ekologie: vysokohorské slatinné louky
foto: © ilustrace Tereza Samková, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
01. 05. 2021Členitost kaňonu a rozmanitost hornin, které tvoří jeho strmé stěny, jsou vidět zejména při východu slunce.
30. 04. 2021Vlevo památný platan javorolistý v Podzámecké zahradě v Kroměříži, vpravo ořešák černý v zámecké zahradě v Kravařích. (foto: Wikimedia Commons, Michal Klajban + Jitka Erbenová CC BY-SA 3.0)
28. 04. 2021Procesí housenek v oblasti Mont Bastide
26. 04. 2021Zápach jako vábnička
Snad nejsmrdutější „kytkou“ světa je jednoděložná áronovitá rostlina zmijovec titánský (Amorphophallus titanum). Ve své domovině na ostrově Sumatra je dokonce nazývána „rostlinou mršin“, protože páchne stejně jako tlející maso. Tento nepříjemný efekt má ovšem velmi praktický účel: stejně jako největší květina světa raflézie (Rafflesia arnoldii) láká zmijovec opylovače z řad brouků a dalšího hmyzu, na nichž je reprodukčně závislý. A právě tyto členovce silně vábí pro člověka zcela nesnesitelný zápach.
V mírném pásmu se zmijovec titánský pěstuje jako okrasná rostlina. V místě svého přirozeného výskytu je však plodinou užitkovou, která poskytuje jedlé hlízy s vysokým obsahem škrobu. V Indii a Japonsku se ze sušených hlíz této rostliny dokonce vyrábí pečivo a nudle. (foto: Shutterstock, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0)
24. 04. 2021Možná až přílišná blízkost slonů tady není žádoucí. Chobotnatci jsou v těchto místech vyhlášení svou agresivitou.
