Příroda

Vulkanická krajina působí romanticky a mírumilovně, ale je to jen zdání. Při náhlém výbuchu jde o život.

Sumci dorůstají i dvou metrů, ale většina dospělých kusů obvykle nepřekročí délku 160 cm.

I mravenci, kteří nesou větší kořist a musí se otočit, aby ji táhli za sebou, dokážou při couvání udržovat správný směr. To, že se při tom občas rozhlížejí, dokládá jejich prostorovou orientaci

Jedním z velkých problémů trofejního lovu je fakt, že lovcům jde o velikost trofeje. K lovu jsou vybírány největší kusy, které mají nenahraditelnou genetickou hodnotu.

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Některé druhy modrásků by měly bez péče mravenců jen mizivou šanci na dokončení vývoje. Například z housenek modráska Glaucopsyche lygdamus (ve výřezu) dokončí bez přispění mravenců vývoj jen desetina ve srovnání s housenkami, o které mravenci pečují.

Zmije útočná v obranném postoji. Při lovu vysunuje jazyk přes mírnou terénní vlnu, aby na něj nalákala nic netušící žábu.

Rohy samců jsou výrazně delší a masivnější.

Vlhy pestré (Merops apiaster) patří k nejvzácnějším ptačím návštěvníkům na jihu Moravy.

Čarokrásní otakárci

V naší přírodě se můžete setkat se dvěma opravdovými klenoty: otakárkem fenyklovým a otakárkem ovocným. Je potěšitelné, že zatímco v nedávno minulých časech byl jejich výskyt velmi vzácný, v posledních letech se s nimi můžete setkat častěji. Přestože se v literatuře dočtete, že otakárek ovocný je v našich krajích vzácnější než fenyklový, moje osobní zkušenost to nepotvrzuje: ovocného vídám mnohonásobně častěji.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon) připomíná krasavce z tropů. Od ovocného se liší kresbou na křídlech, sytější základní barvou (béžovou až žlutou), červenými oky a kratšími ostruhami. I tento motýl je skvělým letcem, oddávajícím se hilltoppingu. Je dvougenerační, v nejteplejších oblastech jižní Moravy až třígenerační. Dospělci létají od konce dubna do září. Housenky se živí na miříkovitých rostlinách – např. na mrkvi, kopru, kmínu, fenyklu, bedrníku atd.

Dospělí jedinci sasanky Nematostella vectensis i s vajíčky. V některých oblastech ovšem tento druh spoléhá výhradně na nepohlavní rozmnožování.

Dužnatý míšek (epimatium), který obaluje semena, je jedinou částí stromu, jež není prudce jedovatá. Epimatiem se živí řada živočichů.

Faetoni musí být při návratu na hnízdo, skryté často pod kaktusy a ostnatým keřem, velmi opatrní. Pokus o přistání několikrát opakují

Když jde do tuhého, dokáže jinak pomalý lenochod v korunách stromů lézt i rychlostí tří kilometrů za hodinu.

Obrovskou kalderou „dřímající“ sopky Haleakaly prochází desítky kilometrů turistických cest. Dno kráteru sopky svou bezútěšností místy připomíná měsíční krajinu. Proto zde také pobývali američtí astronauti Apolla 11 před svou misí na Měsíc.