Beznozí černí pasažéři: Využívají kobry královské k migraci indické vlaky?
Záhadné nálezy kober stovky kilometrů od jejich domova vedly biology k nečekané hypotéze o jejich neplánovaných cestách napříč Indií.
Kobry královské (Ophiophagus hannah), patrně nejdelší jedovatí hadi planety, se v Indii objevují na místech, kam by se přirozeně nikdy nedostaly. Nová studie publikovaná v odborném časopisu Biotropica nyní přichází s překvapivým vysvětlením: hadi se možná nechtěně stávají černými pasažéry indických železnic. Zatímco pro cestující může jít o poněkud děsivý zážitek, pro samotné hady může mít taková jízda fatální následky.
Záhada putujících kober
Dikansh Parmar z Leibniz Institute for the Analysis of Biodiversity Change a jeho kolegové se v nové studii zaměřili na otázku, jak se královské kobry dostávají tak daleko od svého přirozeného výskytu. Pomocí klimatických modelů vědci mapovali vhodné prostředí pro kobru druhu Ophiophagus kaalinga, druh oficiálně rozlišený teprve v roce 2024. Tento had obývá chladné, vlhké horské lesy na východě indického státu Goa, kde má dostatek vláhy potřebné například pro inkubaci vajec.
Z celkem 47 zaznamenaných záchytů těchto kober mezi lety 2002 a 2024 bylo pět nalezeno na místech, která jsou z hlediska klimatu zcela nevhodná – včetně suchých nížin a jednoho přístavního města vzdáleného asi 120 kilometrů od přirozeného areálu. Všechny tyto „zbloudilé“ kobry se přitom nacházely jen několik stovek metrů od železničních tratí nebo stanic. Podle spoluautora studie, herpetologa Hinricha Kaisera, jde o silnou indicii, že v přesunu hraje roli železniční doprava.
Neplánovaná jízda do neznáma
A jak se hadi do vlaků dostávají? Výzkumníci upozorňují, že nákladní soupravy v Indii často stojí celé dny – kvůli dešťům nebo logistickým problémům. To může hadům poskytnout příležitost dostat se do vagonů při hledání úkrytu nebo potravy, například hlodavců či jiných hadů. Jakmile se pak vlak rozjede, kobry jsou nechtěně převezeny desítky či stovky kilometrů jinam, kde často nemají šanci přežít.
Hypotéza „hadů ve vlaku“ je podle biologů velmi zajímavá, ale zatím obtížně ověřitelná. Emily Taylorová z California Polytechnic State University, která se na studii nepodílela, ji považuje za příklad dobré vědy: nabízí srozumitelné vysvětlení, které lze do budoucna testovat. Pomoci by mohlo například sledování hadů pomocí vysílaček nebo genetické porovnávání vzdálených populací.
Navzdory děsivé pověsti není královská kobra pro člověka automatickou hrozbou. Přestože je bleskově rychlá a její jed patří mezi hady k nejsilnějším, útočí zpravidla jen tehdy, když je zahnána do kouta. Jak zdůrazňuje Kaiser, lidé nejsou její kořistí – kobra se jim většinou snaží vyhnout. Skutečné nebezpečí tak paradoxně hrozí spíš kobrám samotným, pokud se ocitnou na špatném místě po neplánované cestě po kolejích.
