Příroda

Vakoveverka létavá má částečně chápavý ocas, dlouhý zhruba 10–15 centimetrů.

Slon indický (Elephas maximus) Koshik tolik toužil po komunikaci s lidmi, že se naučil imitovat lidskou řeč a dokonce se naučil měnit frekvenci zvuků, na které je jeho chobot od přírody stavěný (foto je ilustrativní)

Matka s mládětem v ranních paprscích slunce (Foto Lucas Leuzinger, Brazílie, Pantanal, šéf eko-farmy Barranco Alto)

Detail hlavy blanokřídlého hmyzu z čeledi zlatěnkovitých. Počet drobných oček (ommatidií) se u jednotlivých druhů hmyzu liší. Například mouchy jich mají kolem tří až čtyř tisíc, některé druhy vážek téměř 28 000.

Posledním příslušníkem druhu tygra kaspického byla samice Soraya, covaná v letech 1955 až 1960 v zoo Hamburk.

Samec rajky velké (Paradisaea apoda)

Absolutní blízkost orangutaní matky a jejího mláděte potrvá do zhruba čtvrtého roku života mláděte.

Na snímku je nedospělý jedinec manula. I tak je dobře vidět dlouhou srst, krásné licousy, které narůstají samcům a krátké uši skryté v srsti. Na rozdíl od jiných malých koček má manul kulaté zorničky.

Malý vodopád v roklině Malý Kyseľ

Manta obrovská (Manta birostris) je dalším ze zvířat, jejichž části těl mají podle čínské medicíny pomáhat proti rakovině.

Inverze vytváří nízkou oblačnost, pod kterou nedochází k promíchávání vzduchu.

Varanovi při šplhání pomáhá nejen částečně chápavý ocas, ale také zvětšené šupiny na chodidlech.

Orlí pár se za hlasitého křiku vznese vysoko do vzduchu a pak se dravci střemhlav spouštějí směrem na sebe… 

Rostlina a květ planého tabáku Nicotina attenuata

Zdálky jsem na skalnatém pahorku zahlédl dva mladé kozorožce při hledání potravy. Vydal jsem se za nimi a obcházel kopeček po vrstevnici pořád dokola. Po kozorožcích ani vidu ani slechu. Konečně mě napadlo podívat se taky vzhůru a zjistil jsem, že kozorožec chodil celou dobu po vrstevnici asi tři metry nade mnou a zřejmě se královsky bavil