Příroda

Srílanská skákavka druhu Plexippus petersi. Na snímku je zachycena samice plná vajíček.

20. 10. 2021

Nejčtenejší


Trpělivý ricin

Název: skočec obecný
Výskyt: v oblastech s teplým podnebím

Tato okrasná rostlina pochází ze severovýchodní Afriky a jihozápadní Asie, na pěstitele neklade v podstatě žádné nároky, tudíž je velmi rozšířená a oblíbená. Semena skočce obecného však obsahují látku, která mu zajistila dokonce zápis v Guinnessově knize rekordů coby nejjedovatější rostlině světa. Jedná se o ricin a dospělého člověka může zabít pouhých 4–8 zmíněných semen. Otrava se projevuje pálením v puse a krku, intenzivní bolestí břicha a krvavým průjmem zhruba 36 hodin po požití. Pokud včas nezasáhne lékař, postižený do 3–5 dnů umírá. Toxiny obsažené ve skočci se navíc v nižších dávkách v těle pozvolna usazují, dokud nedosáhnou kritické hranice. (foto: Shutterstock)

08. 07. 2021

Díky pomalé fosilizaci si dřevo ponechalo ty nejjemnější struktury. Stromová kůra, letokruhy, suky, ale i třísky vypadají jako by byly ze živého stromu.

07. 07. 2021

Šimpanzi se nejen dokážou přemýšlivě tvářit, ale jejich myšlení, pokud jde o takzvanou pracovní paměť, lze bez uzardění srovnat se lidskými schopnostmi.

05. 07. 2021


Reklama

Nejčastějším úlovkem ploštic byli drobní zástupci čeledi Byrrhidae. Tito brouci mají velmi tvrdé krovky a je neuvěřitelné, jak snadno je ploštice probodnou. 

03. 07. 2021

Impozantní výhled z Giewontu (1 895 m).

02. 07. 2021

Ačkoli byly pokusné krysy vystaveny modrému světlu jedinou hodinu, projevilo se to okamžitě větším sklonem k „mlsání“, v tomto případě konzumací cukrem vylepšené vody.

30. 06. 2021

Sameček modráska bahenního je na líci křidélek modře zbarvený, samička jen lehce nebo vůbec. Z rubu jsou obě pohlaví zbarvena totožně.

28. 06. 2021

Zbarvení křižáka pruhovaného je velmi nápadné – na zadečku jej zdobí žluté a černé pruhy, které jsou protkány tenkým bílým lemem. Výrazně jsou ovšem zbarveny jen samičky, mnohem menší sameček, je zbarven nenápadně hnědě s nevýraznou kresbou. (foto: Wikimedia Commons, Chmee2CC BY 3.0)

26. 06. 2021

Když štír bodne s použitím maximální možné dávky jedu, musí pro to mít opravdu pádný důvod. V krajním případě umí štíři jed i rozprašovat a odradí tak od útoku třeba křečky (Onychomys), kteří škorpiony dokážou odzbrojit tím, že jim úplně odkousnou ocas.

25. 06. 2021

Reklama

Nezdolná rostlina pouště

Mezi nejfantastičtěji vyhlížející rostliny světa nepochybně patří welwitschie podivná (Welwitschia mirabilis), endemit obývající pouze jisté oblasti pouště Namib na západním pobřeží Namibie a Angoly. Tato vytrvalá stálezelená rostlina ze starobylé skupiny liánovcotvarých je ovšem nejen od pohledu bizarní, ale zvládá také extrémní podmínky v podobě velkého výkyvu teplot. Vyrovná se s teplotami od 50 °C ve dne až po 7 °C v noci a ve vyschlých řečištích čelí plnému slunečnímu svitu po celých 300 dní v roce. Vláhu získává z jediného dostupného zdroje, kterým je pás mlh, jenž se ráno táhne od Atlantiku přibližně 130 kilometrů do vnitrozemí.

Welwitschie dostala svůj poněkud krkolomný název podle svého objevitele, původem korutanského Slovince, cestovatele a botanika Friedricha Welwitsche (1806–1872). Mezi další „rekordy“ této zajímavé rostliny patří také velikost listů, které mohou přesáhnout délku 6 metrů a šířku 1,8 metru.

23. 06. 2021

V blízkosti vody bují život, jak dokazuje i tato fotografie právě vylíhnuté vážky.

21. 06. 2021

Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.

19. 06. 2021

Čtyři mohutné, sytě oranžové přední hlodáky nutriím nepřetržitě rostou a dokonce se samy ostří. Měkká zubovina se totiž v jejich zadní části, kde chybí ochranná sklovina, neustálým hlodáním obrušuje.

18. 06. 2021

Pralesnička drobná (Oophaga pumilio) žije ve Střední Americe od Nikaraguy po Panamu. Je známá díky bohaté škále variet, která čítá 15–30 různých zbarvení.

16. 06. 2021

Červeně vybarvené chloupky vylučují olej, žlutými oválky průduchů list dýchá.

14. 06. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907