Příroda

Samička morčáka velkého (Mergus merganser) s mládětem. (foto: Shutterstock)

07. 12. 2022

Nejčtenejší


Nad Tvarožnou se zvedající kopec Santon je dominantou svého okolí navzdory zanedbatelné nadmořské výšce. (foto: Wikimedia Commons, Svoboda.mCC BY-SA 3.0)

24. 08. 2022

Malá část skalního útvaru Pedra Furada a jeden z několika otvorů, jimiž je skála proděravěna. (foto: Shutterstock)

22. 08. 2022

Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) – jeden ze dvou druhů, které se běžně vyskytují i v České republice. (foto: Shutterstock)

20. 08. 2022


Reklama

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

19. 08. 2022

Vydáte-li se do národního parku Inthanon v severním Thajsku, zastavte se ve vesnici Ban Khun Klang. U ní najdete botanickou zahradu věnovanou stromovým kapradinám. (foto: © Topi Pigula - se souhlasem k publikování)

17. 08. 2022

Sídliště se stovkou nájemníků

Snovači pospolití (Philetairus socius), drobní ptáčci velikosti vrabce žijí v koloniích a společně budují i hnízda, což je mezi ptáky naprostá rarita. V jednom hnízdě může žít až sto párů po několik generací a některé hnízdní kolonie zřejmě přežívají i déle než sto let.

Hnízdo je složené z mnoha oddělených komůrek, přičemž v každé žije jeden pár snovačů, kteří se výběrem konkrétní komůrky chrání před nepříznivými venkovními teplotami. Blíže ke středu umístěné „bytečky“ jsou používány pro noční hnízdění, když vnější teploty klesají. Komůrky na vnějším obvodu naopak poskytují stín a při denních vysokých teplotách od 16 do 33 °C je v nich teplota pouhých 7–8 °C. Vchody, umístěné výhradně ve spodní části struktury, jsou asi 8 cm široké a až 25 cm dlouhé, přičemž snovači kolem nich umisťují ostré klacíky, aby odradili predátory. 

15. 08. 2022

Z čelního pohledu je velmi dobře patrný neobvyklý tvar žraločího rypce. (foto: © Martin Procházka, se souhlasem k publikování)

13. 08. 2022

Sýček obecný se vyskytuje v celé Evropě kromě Skandinávie, v severní Africe, na Blízkém východě přes střední Asii až po Koreu. Během 19. století byl uměle vysazen na Britských ostrovech a v r. 1906 také na Novém Zélandu. (foto: Shutterstock)

12. 08. 2022

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

10. 08. 2022

Reklama

Světelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of HeartsCC BY-SA 4.0)

08. 08. 2022

Mimořádná situace, při níž se na mršině kajmana černého (Melanosuchus niger) sešlo více kondorů královských (Sarcoramphus papa). (foto: Radana Dungelová)

06. 08. 2022

Kareta obrovská (Chelonia mydas) pojídá medúzu, kterou si zároveň přidržuje ploutvemi. (foto: Shutterstock)

05. 08. 2022

Rybák inka (Larosterna inca) je nejen elegantní, ale také výborný letecký akrobat. Tito ptáci loví ryby většinou v hejnech. (foto: Vladislav T. Jiroušek (se souhlasem k publikování)

03. 08. 2022

Starší než pyramidy

Některé druhy stromů mají dar velmi vysokého věku a patří k nejstarším organismům na Zemi. Vždyť i některé naše duby, lípy nebo tisy „pamatují“ třeba Žižku… Opravdového přeborníka ale najdeme v Severní Americe, konkrétně v Kalifornii, Nevadě a Utahu. Je jím druh pojmenovaný přiléhavě borovice dlouhověká (Pinus longaeva), středně velký jehličnan dorůstající výšky 5 až 15 metrů s nápadně oranžovožlutou borkou.

Věk jednoho konkrétního exempláře známého jako Metuzalém byl někdy kolem roku 1957 určen na fantastických 4 849 let, tento rekord však nevydržel. V roce 2012 bylo totiž stáří jiného jedince borovice dlouhověké změřeno datací letokruhů na 5 067 let. To by znamenalo, že začal růst někdy kolem roku 3050 př. n. l. a je tedy podstatně starší než třeba pyramidy v Gíze!

Některé exempláře borovic dlouhověkých v kalifornském pohoří White Mountains jsou staré v průměru 2 000 let (na severních svazích), na jižních svazích jsou populace těchto stromů o polovinu mladší. Mrtvé exempláře zde však ještě velmi dlouho přetrvávají a mohou mít stáří i přes 7 000 let. (foto: Shutterstock)

01. 08. 2022

Při pohledu na tuto fotografii člověk nepotřebuje velkou představivost, aby pochopil, proč bonobové dostali přezdívku hippie šimpanzi.

30. 07. 2022

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907