Příroda

Jeskyně rákosových fléten je k vidění u čínského města Guilin v čínské autonomní oblasti Kuang-si. Podzemní prostora je zhruba 180 milionů let stará a kromě mnoha krápníkových útvarů je v ní i více než 70 inkoustových nápisů pocházejících z konce 8. století. Ty dokazují, že jeskyně se těší lidské pozornosti už více než 1 200 let. Jméno pravděpodobně dostala podle v okolí rostoucího rákosu vhodného pro výrobu fléten. Jeskyně má tři vchody a je asi 240 metrů dlouhá. Od roku 1962, kdy byla otevřena pro veřejnost, ji navštívily miliony turistů. Na snímku je část jeskyně nazvaná Křišťálová palác dračího krále.

25. 05. 2019

Nejčtenejší


Takto zachytil zebru kvaga na své litografii z 19. století J. C. Werner.

11. 02. 2019

Barva smaragdového jezírka El Golfo je dána ve vodě žijícími mořskými řasami a bakteriemi

09. 02. 2019

Křepelky dokážou svá vejce ukrýt na místě, které nejlépe odpovídá jejich konkrétnímu zabarvení.

08. 02. 2019


Reklama

Samotný chrám je prý ochraňován legendárním obřím hadem

06. 02. 2019

Měsíčníci byli díky záběrům miniponorek zaznamenáni dokonce v hloubkách kolem 600 metrů

04. 02. 2019

Buvol

Afričtí buvoli jsou extrémně nebezpeční. Tohoto faktu si byli odedávna vědomi také lovci africké zvěře. Kromě lidí mají tato kolem půl tuny těžká zvířata jen velmi málo přirozených nepřátel. Za určitých okolností dokáže smečka lvů složit oslabený kus, ale zdravému dospělému býkovi se i lvi raději vyhnou.

Buvolům se často přezdívá „Černá smrt“ a údajně mají na svědomí kolem 200 lidských životů ročně. Dokonce i raněný buvol je schopen pronásledovat a zabít své pronásledovatele.

02. 02. 2019

Suchozemské želvy mají stejný typ sluchu jako ty mořské. Klíčem je zřejmě jejich „mokrý“ původ.

01. 02. 2019

Sahara, Maroko. Dunu Merzouga považují Marokánci za největší na světě

30. 01. 2019

Zatímco pes si na člověka rychle zvykne, ochočit vlka prakticky není možné – důvodem je časově posunuté období socializace

28. 01. 2019

Reklama

Skorci loví především různá vývojová stadia drobných vodních živočichů.

26. 01. 2019

Bonobové jsou i ve volné přírodě ochotni stýkat se s příslušníky jiných tlup a dokonce se s nimi živit ze stejných zdrojů. Na snímku mládě bonoba při hře (Kongo).

25. 01. 2019

Při rudém západu slunce působí silueta obrovských baobabů jako surrealistické dílo

23. 01. 2019

Polární liška bude jedním z živočichů, jimž zvětšená plocha a vyšší teploty pravděpodobně uškodí.

21. 01. 2019

Pár delfínů skákavých (Tursiops truncatus) prokázal, že opravdový odpočinek vůbec nepotřebuje.

19. 01. 2019

Opylení nenápadných květů jmelovitých rostlin (Viscaceae) zajišťuje hmyz nebo vítr. Semena se šíří buď pomocí ptáků, nebo jsou z plodů vystřelována tlakem zrajícího míšku. Aby se semeno udrželo na větvích hostitelských rostlin, je obaleno lepkavým viscinem. Klíčící semeno roste na povrchu větve nejprve samostatně, čerpá zásobní látky a vodu z dužnatých děloh. Postupně vytváří haustorium, přeměněný kořen. Ten má ze začátku tvar přísavného terčíku, který semenáček fixuje na větvi a později z jeho středu proniká do cévních svazků hostitele. U některých druhů vytváří haustorium nový orgán, endofyt, který se dále šíří větvemi a infikuje celý strom.

Dospělé keře mohou mít i několik metrů v průměru, naopak nejmenší druh, jihoafrické Viscum minimum cizopasící na sukulentních pryšcích, je velké jen asi 5 mm.

18. 01. 2019

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907