Velcí mrchožrouti vymírají: Jejich úbytek přináší více nemocí a ekologický chaos
Úbytek mrchožroutů, kteří v přírodě likvidují zdechliny a brání šíření nemocí, může podle nové studie zásadně ohrozit lidské zdraví i rovnováhu ekosystémů.
Mrchožrouti patří k důležitým aktérům přírodního koloběhu a ekosystémů. Nová studie ale odhaluje znepokojivý trend: více než třetina těchto „přírodních uklízečů“ vymírá, a jejich úbytek může mít vážné dopady na lidské zdraví. V ekosystémech se bez nich hromadí rozkládající se těla a rostou počty zvířat, která přenášejí nebezpečné nemoci.
Tým vědců ze Stanfordské univerzity zkoumal 1 376 druhů obratlovců, kteří se živí mršinami, a zjistil, že 36 % z nich je ohroženo nebo je jejich populace na ústupu. Největší pokles postihuje velké specializované mrchožrouty, jako jsou supi či hyeny. Tito tvorové, kteří stojí na vrcholu potravního řetězce, jsou mimořádně efektivní v likvidaci mrtvých těl. Jakmile však zmizí, prostor zaplní menší oportunisté – například potkani, toulaví psi nebo havrani – kteří bývají nositeli zoonotických nemocí, tedy těch, které jsou přenosné ze zvířat na člověka.
„Důkazy jsou jasné. Mrchožrouti ubývají – a zvláště ti velcí, kteří jsou nejdůležitější. Jejich roli menší druhy nahradit nedokážou,“ varuje profesor Rodolfo Dirzo ze Stanfordu. „Navíc sami představují riziko pro lidi, protože mohou být zdrojem infekcí.“
Když místo supa přijde pes
Uvedený problém má reálné dopady. V Indii došlo v 90. letech k dramatickému úbytku supů kvůli veterinárnímu léku toxickému pro ptáky. Výsledkem byl populační boom toulavých psů – a mezi lety 1992 a 2006 zaznamenala země 39 milionů případů pokousání a přes 48 000 úmrtí na vzteklinu. Díky zákazu léku se populace supů začala pomalu zotavovat.
Podobně v Etiopii v roce 2021 studie ukázala, že hyeny skvrnité v okolí města Mekelle zlikvidovaly ročně až 200 tun živočišného odpadu, čímž zabránily vzniku až 140 ohnisek nemocí v dobytčích stádech a pěti případům přenosu nákazy na lidi, včetně antraxu a tuberkulózy.
Ani rozvinuté země nejsou výjimkou. V Austrálii hrozí zvýšení výskytu patogenů v důsledku mizení tasmánských čertů, kteří rovněž fungují jako mrchožrouti. A v USA vědci zjistili, že orli a další ptáci pomáhají snižovat riziko šíření brucelózy – infekce, která se může přenést z divokých zvířat i na lidi, často přes mléčné výrobky.
Mrchožrouti a rovnováha přírody
Mrchožrouti hrají v přírodě podobnou roli jako predátoři – pomáhají udržovat ekologickou rovnováhu. Příkladem je například nedávné vyhubení vlků v Yellowstonském národním parku a následné přemnožení jelenů wapiti, kteří decimovali místní vegetaci. S návratem vlků se začala obnova krajiny a vrátili se do ní i například bobři.
Podobné narušení hrozí při vymizení mrchožroutů, jen si ho často tolik nevšímáme. Mnohé studie sledují pokles konkrétních druhů, ale výzkumníci ze Stanfordu upozorňují, že ztráta celé funkční skupiny živočichů, jakou mrchožrouti tvoří, může být ještě ničivější.
Vědci zároveň upozorňují, že velkou část problému tvoří i negativní vnímání mrchožroutů. Supi, hyeny nebo vrány jsou často považováni za „nechutná“ nebo „špinavá“ zvířata. Kvůli tomu jsou cílem trávení, odstřelů či úmyslného ničení hnízdišť. Ale jak připomíná profesor Dirzo: „Jsou to zvířata klíčová pro zdraví ekosystémů – a tedy i pro zdraví lidské.“
Řešením podle odborníků může být lepší ochrana přirozeného prostředí, přísnější postih pytláctví a větší veřejné uznání jejich ekologického přínosu. Vědci také volají po důslednějším výzkumu toho, jak mrchožrouti ovlivňují zdraví lidí a snižují rizika přenosu nemocí.
