Reklama


Příběh se šťastným koncem: Nelétavý podivín papoušek kakapo soví

13.03.2019 - Zuzana Teličková

Není tomu tak dávno, co svět málem přišel o jednoho z nejzajímavějších zástupců ptačího světa – papouška sovího. Tento nelétavý a velmi těžký pták málem doplatil na léta pohodlí, kdy jej neohrožovali žádní predátoři

<p>Kakapo soví, jinak též papoušek soví, je jeden z nejvzácnějších papoušků na světě, který přežívá na několika ostrovech Nového Zélandu. Dostal se i na novozélandské známky.</p>

Kakapo soví, jinak též papoušek soví, je jeden z nejvzácnějších papoušků na světě, který přežívá na několika ostrovech Nového Zélandu. Dostal se i na novozélandské známky.


Reklama

Až čtyři kilogramy těžký papoušek soví (Strigops habroptilus), zvaný také kakapo, se vyvíjel na území Nového Zélandu v době, kdy tu nežili savci, kteří by si na tučnou ptačí kořist dělali zálusk. Jediným predátorem, který papouška ohrožoval, byl dnes již vyhynulý veleorel novozélandský, a tak si kakapo začal stavět hnízda na zemi, kde v poklidu odchovával svá mláďata. Stal se výborným chodcem, který navíc zdatně šplhá po stromech a pro svoje toulky za potravou tvořenou převážně semínky, listy, plody a kořínky využívá noční tmu. Celý den pak prospí.

Na námluvy pěšky

Kakapo žije samotářsky a ostatní papoušky vyhledává jen za účelem páření, kterému předchází poněkud neobvyklé námluvy. Samečci se shluknou na místě s nízkým porostem, nafouknou hrudní vak a začnou vydávat hluboký rezonující zvuk, který je slyšet až několik kilometrů daleko. Všem samičkám z okolí tak dávají najevo, že jsou připraveni k páření.

Samice pak musí ujít i několik kilometrů, aby se dostaly na tento zvláštní trh a vybraly si nejzajímavějšího jedince, který se stane otcem jejich potomků. Často se však stává, že si samičky zvolí jednoho šťastlivce, který předá své geny většině mláďat příští generace. Tento typ námluv není znám u žádného jiného druhu papouška a neprovozuje jej ani žádný jiný ptačí druh na Novém Zélandu. Jakmile je páření u konce, samička se vzdálí, zatímco sameček pokračuje ve vábení. O snůšku samci nejeví zájem a samičky se o vejce i vylíhlá mláďata starají jako svobodné matky. Znamená to, že je často musí i na několik hodin opustit, aby obstaraly potravu, čímž je vystavují nebezpečí ze strany přirozených nepřátel.

Proti potkanům a kočkám

Přestože papoušky soví lovili v minulosti kvůli peří a masu i lidé, jejich hlavním nepřítelem se stali zavlečené druhy savců. Potkani, kočky, lasičky i psi, kteří se na území Nového Zélandu dostali s novými osadníky, si rádi smlsli na opuštěných vejcích či bezbranných mláďatech, takže v sedmdesátých letech minulého století žilo v národním parku Fiordland na Jižním ostrově už jen pár izolovaných jedinců.

O něco později byla objevena populace čítající 100 až 200 kakapů, ale predátoři, zejména divoce žijící kočky, pokračovali v jejich neúprosném pronásledování. Až konečně zasáhl na konci 80. let člověk. V rámci Plánu obnovy populace kakapů byli všichni papoušci odchyceni a převezeni na ostrovy Codfish a Chalky, kde byla zahájena systematická péče spočívající v dokrmování dospělých papoušků, monitoringu a zahřívání hnízd se snůškou.

S připnutou vysílačkou

Kakapům se dařilo výborně, problémem se však stal neočekávaný boom mužského potomstva. Vědci by spíše přivítali samičky, které by na svět přivedly další potomky. Ty se však ze záhadného důvodu nechtěly líhnout. Odpověď přinesl až podrobný výzkum, který odhalil, že plození dcer je podmíněno chudší potravou. Když mají kakapové hojnost všeho, rodí se samečci, kteří potřebují být silní a vitální, aby měli v dospělosti šanci uhájit si harém samiček a zplodit další potomky. V létech menší hojnosti přicházejí na svět dcery, jež jsou na výživu skromnější. Stačilo tedy snížit dávky potravy a rovnováha byla znovu nastolena.

TIP: Záhadný případ papoška sovího aneb Holky se rodí jen v nouzi

Cílem rozsáhlého záchranného projektu je jedna stabilní, soběstačná populace kakapů a dvě či více dalších populací, které budou růst za asistence ochránců přírody na ostrovech, kam se nedostali nebezpeční predátoři.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Department of Conservation

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Monumentální komplex menhirů a kamenných kruhů stojí na Salisburské pláni v Jižní Anglii – nejbližší vesnice ležela více než tři kilometry daleko.

Zajímavosti

Zatímco v mládí máme na všechno spoustu času, ve stáří čas pádí podstatně rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je…

Věda

Leopold I. a jeho syn Karel VI.

Historie

Divoký červený trpaslík a jeho exoplaneta

Vesmír

Mráz a jarní tání každoročně připravuje návštěvníkům Michiganského jezera opravdu dechberoucí podívanou.

Revue

Kladivouši jsou většinou velmi tiší ptáci. Za letu ovšem vydávají kejhavé až ječivé zvuky. Tento pozoruhodný pták je zařazen mezi nejméně ohrožené druhy

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907