Záhada rozmnožování papoušků Kakapo: Holky se rodí jen v nouzi

20.04.2022 - redakce 100+1

Ptačí schopnost určit pohlaví potomstva už nejednou zamotala vědcům hlavu. Došlo k tomu například při záchraně kriticky ohroženého novozélandského papouška sovího, který je s hmotností až čtyř kilogramů nejtěžším papouškem na světě

<p>Nejslavnějším kakapem je <strong>Sirocco </strong>– narodil se v roce 1997, a jelikož trpěl po narození zánětem dýchacích cest, odchovali jej ochranáři uměle. Ministr životního prostředí jej jmenoval oficiálním vyslancem ochrany přírody na Novém Zélandu. </p>

Nejslavnějším kakapem je Sirocco – narodil se v roce 1997, a jelikož trpěl po narození zánětem dýchacích cest, odchovali jej ochranáři uměle. Ministr životního prostředí jej jmenoval oficiálním vyslancem ochrany přírody na Novém Zélandu. 


Reklama

Kakapo soví (Strigops habroptila) je jeden z nejvzácnějších papoušků na světě, který přežívá na několika ostrovech Nového Zélandu, zbavených introdukovaných savčích predátorů. Dosahuje výšky kolem 60 centimetrů, váhy až 4 kg, takže je největším a nejtěžším papouškem na světě, a neumí létat. I proto si hnízdo nestaví v korunách stromů, ale ve vyhrabané noře. Ven vylézá především v noci a potravu nehledá zrakem jako většina ptáků, nýbrž čichem.

Kakapo se ocitl na pokraji vyhubení poté, co lidé dovezli na Nový Zéland kočky, psy a potkany. Zdivočelí psi a kočky loví i dospělé ptáky, potkani jim loupí vejce a zabíjejí mláďata. Ochránci přírody poslední kakapy odchytali a odvezli je na ostrůvky, kam nebezpeční vetřelci ještě nepronikli. Snažili se připravit vzácným ptákům co nejlepší prostředí, ale záchrana papoušků se přesto nedařila. Z vajec se líhli v drtivé většině samečkové. Vědci však potřebovali přednostně samičky, které by snášely vejce a plodily další potomstvo.

Dcery jen v časech nouze

Klíčem k odhalení příčiny tohoto vývoje bylo detailní studium života kakapů. Tito nelétaví ptáci žijí v harémech, kde jeden samec ovládá hned několik samiček. O výsadu však musí tvrdě bojovat s dalšími samci. Kakapové spolu soupeří nejprve hlasem a vydávají zvláštní hluboký zvuk, kterým se vzájemně trumfují. Pokud se zápolení nerozhodne akustickým měřením sil, pustí se samci kakapů do rvačky, ve které jde nejednou o život. Čím větší a silnější je samec, tím lepší jsou jeho vyhlídky na to, že se stane otcem.

Tyto poměry při námluvách mají zajímavý důsledek. V rocích, kdy je nedostatek potravy, snášejí samičky vajíčka, z kterých se klubou především dcery. Naopak, když se urodí dostatek plodů, jimiž se kakapové živí, kladou vykrmené samice vajíčka, z nichž se klubou v drtivé většině samci. Při dostatku potravy může samice uložit do vejce hodně živin a pomáhá tak synovi k vydatnějšímu růstu. Tím mu zajistí i lepší vyhlídky, že v budoucnu ovládne harém samic. V chudých letech by samičky přiváděly na svět jen outsidery, kteří by dožili jako staří mládenci bez potomstva. Pak je lepší zplodit dcery, které v harému vždycky nějaké potomky na svět přivedou.

Nepříznivý vývoj v poměru pohlaví zachraňovaných kakapů tedy mělo na svědomí vydatné krmení. Samice na něj reagovaly jako kdyby zavládlo období hojnosti a jako o závod plodily syny. V dalších letech proto vědci podrobili samice tvrdé dietě. Papoušci se nechali ošálit a v domnění, že přišlo období nouze, plodili dcery. Díky tomu se začala populace kakapů utěšeně rozrůstat.

Záchrana papouščího druhu

Kdysi obývaly Nový Zéland tisíce papoušků sovích. Poté, co přišli Maorové se psy a krysami a několik století po nich evropští kolonisté přivezli další savčí predátory, začal se počet kakapů rychle snižovat. V 70. letech 20. století začalo pátrání po těch, co přežili – šlo o nejnákladnější expedice v historii ochrany ptactva. Vypátralo se posledních cca 100–200 jedinců na Stewartově ostrově. Část z nich byla postupně přestěhována na ostrovy bez predátorů. V současnosti se vyskytují na třech ostrovech: Anchor Island (maorsky Puke Nui), Little Barrier Island (maorsky Hauturu) a Codfish Island (maorsky Whenua Hou).

TIP: Nepůvodní ptačí druhy: Opeřená invaze k protinožcům

Populační propad se podařilo otočit zejména díky dvěma velmi úspěšným sezonám. V roce 2016 byl velký kakapí babyboom – narodilo se hned 47 mláďat, z nichž většina přežila. Sezona v roce 2019 pak tu z roku 2016 ještě překonala, narodilo se 86 mláďat. Za populační růst vděčí kakapové ochranářům, technickým inovacím a mnoha dobrovolným pomocníkům.

Populace papoušků sovích. Červeně jsou vyznačené roky rozmnožování. (foto: Wikimedia Commons, KimvdLindeCC BY-SA 3.0)

Druh bude považován za zachráněný teprve tehdy, až budou populace kakapa schopny přežít bez asistence člověka a nadále se rozmnožovat na různých místech: jedním z hlavních problémů dneška je najít dostatečně velké ostrovy, kde dosud nevymizel přirozený les a kde nežijí savčí predátoři. V roce 2016 ovšem Nový Zéland vyhlásil cíl zbavit se do roku 2050 introdukovaných predátorů i na obou hlavních ostrovech. Pokud by byl splněn, vyhlídky kakapa a dalších původních druhů by se zlepšily.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Magické lesy na turistickém chodníku Arakawa, jenž vede ke stromu Jómon sugi.

Příroda

I prověřené léky mohou překvapit

Věda

Kvasar H1821+643

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907