Elegáni se silným žaludkem: Albatros stěhovavý, sup moří a oceánů

20.07.2018 - Jaroslav Petr

Albatrosi stěhovaví dosahují rozpětí křídel až čtyř metrů a hmotnosti okolo dvanácti kilogramů. Vynikají krásou a elegancí a obsah jejich žaludku často vypadá jako odpad z popelnice. I v tom jsou výjimeční

<p>Albatrosi stěhovaví jsou obrovští ptáci, kterým se hodí jak úsporný let, tak velmi dobré trávení.</p>

Albatrosi stěhovaví jsou obrovští ptáci, kterým se hodí jak úsporný let, tak velmi dobré trávení.


Reklama

Albatros stěhovavý (Diomedea exulans) je největší současný mořský pták. Velký organismus potřebuje dostatečný přísun potravy, kterou si albatrosi obstarávají z několika zdrojů. Základ jejich jídelníčku tvoří sépie, které loví v nevelké hloubce nebo přímo na mořské hladině. Příležitostně se zaměřují i na ryby. Nedávno se za pomoci lehoučkých miniaturních kamer, které vědci připevnili ptákům na temeno hlavy, ukázalo, že často doprovázejí hejna kosatek dravých a loví živočichy vyhnané obřími kytovci z větších hloubek k hladině. Albatros stěhovavý není ovšem zdaleka jen lovec, ale také celkem nevybíravý mrchožrout.

Letový mistr a velký jedlík

Ani se širokou paletou stravovacích možností nemá albatros jistotu, že pokaždé sežene dost potravy. Naopak, často nalétá stovky kilometrů, aniž by spolkl jediné sousto. K tak nejistému živobytí je však dokonale přizpůsoben. Je mistrem klouzavého letu, při kterém dlouhé hodiny nemávne křídlem. Maximálně využívá vzdušné proudy a v průměru ztratí metr výšky při překonání dvacet metrů.

Další adaptací na krajně nejistý přísun potravy je výkonný trávicí trakt. Do prostorného žaludku o objemu kolem čtyř litrů dokáže albatros nacpat přes tři kilogramy potravy. I takto „naložen“ musí být ovšem záhy po nasycení znovu schopen letu v náročných podmínkách. Významnou evoluční vymožeností je proto pro něj intenzivní trávení, kterým dokáže ze spolykané potravy vyždímat maximum živin a energie. Díky rychlému a efektivnímu zpracování potravy se albatrosovi brzy po naplnění žaludku zase „odlehčí“ a pták může pokračovat v toulkách mořskými dálavami.

Vždy připraveni

Francouzští vědci studovali albatrosy stěhovavé na Crozetově souostroví v jižní části Indického oceánu. Vybrali si ptáky přilétající hnízdit na ostrov Possession. Albatrosy odchytili na hnízdě a ptákům vpravili do žaludku miniaturní sondu pro měření teploty a kyselosti. Zároveň jim na peří přilepili miniaturní přístroj zaznamenávající souřadnice GPS. Po určité době albatrosa opět odchytili a získali od něj přístroje s uloženými daty z měření. Přístroj pro GPS jednoduše odlepili z peří, sondy získali výplachem žaludku.

Výsledky výzkumu zveřejněné ve vědeckém časopise PLOS ONE ukazují, že se albatrosi vydávali z ostrova Possession na toulky, které trvaly od tří dnů do tří týdnů. Nalétali přitom od 500 do 4 500 kilometrů. Po většinu této doby měli žaludky připravené na přísun potravy. Kyselost v žaludku dosahovala běžně hodnot pH 1,5 a občas klesala až na 0,5. To už jsou v živočišné říši skutečně extrémní hodnoty.

Supové moří

Množství zhltnuté potravy vědci určili podle poklesu teploty v žaludku. Čím větší bylo spolknuté sousto, tím výraznější a déle trvající ochlazení žaludku následovalo. Potrava neutralizovala i kyselinu v žaludku. Hodnoty pH stouply až na 5 a původní kyselost se obnovila teprve po několika hodinách. To byla zřejmě i doba, po kterou ptačí žaludek zpracovával potravu. Ptáci tuto dobu často tráví na mořské hladině. Pro let jsou příliš těžcí.

Podmínky trávení albatrosů snesou srovnání jen s vyhlášenými mrchožrouty, jako jsou například supi. U těch klesá pH v žaludku také k hodnotám kolem 1. Tučňáci, kteří sice loví potravu v moři, ale nekonzumují mršiny, mají žaludek méně kyselý. Albatrosy tedy můžeme bez uzardění označit za „supy moří“.

Prostřený stůl a další otázky

Přirozené dispozice trávicího traktu albatrosů dovolují těmto ptákům těžit z velmi intenzivního rybolovu, který na mnoha místech přechází v bezohledné drancování moře. Řada lodí zpracovává úlovek na palubě a odpad ze zpracovaných ryb vyhazují posádky do moře. Rybářské flotily devastují populace ryb a dalších mořských živočichů, kteří pak chybí v potravních řetězcích. Na nedostatek ryb doplácejí například některé populace kosatek dravých. Velké množství odpadu se nabízí jako potrava pro živočichy, kteří ho dokážou strávit, ale takových tvorů v moři moc není. Přední místo mezi těmito „metaři moří“ patří bezesporu albatrosům. Pro ně představuje odpad z rybářských lodí stabilní a vydatný zdroj živin. V hejnech mořských ptáků, kteří se na vyhazovaný odpad slétají, hrají albatrosi prim. Vděčí za to nejen schopnosti zpracovat tuto netradiční potravu, ale také své velikosti, síle a v neposlední řadě i agresivitě, s jakou útočí na konkurenty z řad menších druhů mořských ptáků.

TIP: Věrný blázen s tvrdou hlavou: Terej bílý je největším mořským ptákem Evropy

Odpad z rybářských lodí zaujímá v jídelníčku albatrosů stále významnější místo. Zatím ale není jasné, jestli to jde ptákům k duhu nebo má rybářský odpad na jejich zdraví, plodnost či životaschopnost i nežádoucí účinky. Výzkum „supů moří“ tak má před sebou ještě celou řadu nerozřešených otázek.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Na celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Rover Ingenuity má za sebou již 40 letů v atmosféře Marsu. (ilustrace: NASACC BY 4.0)

Vesmír

Císař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Marie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Pelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907