Příroda

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

21. 10. 2020

Nejčtenejší


Mravenci, kteří v minulosti neměli spoj mezi tělem a hlavou dokonale vyvinutý, neunesli tak velká břemena. Proto vyklidili pozice zdatnějším mravencům s odolnějším „krkem“.

12. 06. 2020

Panda velká se stala symbolem ohrožené přírody, k čemuž přispěl i její sympatický vzhled. Vždyť jako erbovní zvíře se na jakýchkoli grafických motivech vyjímá určitě mnohem lépe než obdobně ohrožená žába nebo červ.

10. 06. 2020
08. 06. 2020


Reklama

Přílet na hnízdo po náročném lovu v ranní rose.

06. 06. 2020

Rak nažloutlý (Cherax acherontis) nemá téměř žádnou pigmentaci. Ve výřezu nedospělí jedinci raka nažloutlého.

05. 06. 2020

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

03. 06. 2020

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

01. 06. 2020

Znuděně působící makak rhesus (Macaca mulatta).

30. 05. 2020

Bonobové s lidmi sdílejí 99 % DNA. Těmto velmi mírumilovným zvířatům se občas přezdívá „hippie šimpanzi“.

29. 05. 2020

Reklama

Vážka červená (Crocothemis erythraea) je v Česku vzácným druhem bez prokázaného stálého výskytu. Přesto jsme se s ní na jižní Moravě již několikrát setkali.

27. 05. 2020

Mořský plž Cratena peregrina běžně žije na mořském dně ve Středozemním moři a Atlantiku u pobřeží Iberského poloostrova, Senegalu a u Kanárských ostrovů.

25. 05. 2020

Dospělý (v popředí) a mladý exemplář orlosupa bradatého. Orlosupi dospívají ve věku pěti let

23. 05. 2020

Houba do miniaturního košíku

Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholku štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla dalších prolézajících kůrovců a jsou tak přenášeny zase o kousek dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Mikroskop Olympus BX51, kamera Olympus DP72, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×, ZPS16. (autorka: Alena Kubátová)

22. 05. 2020

V množství chapadel má chobotnice své oblíbence, které používá přednostně. Podobně jako lidé dávají při náročnější manipulaci přednost levé nebo pravé ruce.

20. 05. 2020

Tučňák brýlový se vyskytuje pouze tady u jihoafrického pobřeží. Největší dvacetitisícová kolonie obývá nedaleký ostrov Robben Island.

18. 05. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907