Příroda

Na snímku je poddruh levharta obláčkového, který žije v pevninské části Asie. Na červeném seznamu IUCN figuruje levhart obláčkový jako zranitelný (VU) druh

Kakapo soví, jinak též papoušek soví, je jeden z nejvzácnějších papoušků na světě, který přežívá na několika ostrovech Nového Zélandu. Dostal se i na novozélandské známky.

Městští kosi nijak nevyhledávají osvětlená místa. I malá intenzita umělého nočního světla má ale velký vliv na jejich život.

Sedlo Parang La ve výšce 5 578 m n. m. je – jako všechna ladácká sedla – ozdobeno pestrými modlitebními praporky

Hermafroditní mořský slimák Chromodoris reticulata po každém pohlavním spojení přichází o část svého penisu. Nepostrádá jej ale nadlouho

Lahvovník (Adenium obesum subsp. socotranum) je sukulentní dřevina. Vzhledem ke své jedovatosti je rostlina pasoucím se dobytkem ušetřena a šíří se v suchých kamenitých oblastech.

Páření páru rybáků, na jehož konci si sameček začal neomaleně přebírat peří.

Mnišská kápě

Oměji Aconitum napellus se v angličtině říká mnišská kápě. Dorůstá až dvou metrů a vyskytuje se zejména v západní Evropě a východní části Severní Ameriky. U nás neroste. Tato vytrvalá bylina má hroznovité květenství s květy tmavě modré až modrofialové barvy. Všechny části rostliny obsahují toxin akonitin. Oměj je nebezpečné nejen konzumovat, ale dokonce se jej i dotýkat.

K otravě tímto druhem oměje dochází vzácně, většinou tehdy, když si někdo kořen rostliny splete s křenem nebo jinou kořenovou zeleninou. Požití vyvolává pálivý pocit v ústech, intenzivní slinění, zvracení, průjem, svědění, výkyvy krevního tlaku, arytmii a někdy smrt

Pár kachniček mandarínských. Zatímco sameček svým zbarvením ohromuje, samička je spíše nenápadná

Královské botanické zahrady Kew Gardens v Londýně jsou pochopitelně plné exotických dřevin. Právě na takováto místa by ovšem měly být rostliny z exportu omezeny.

Stolová hora Kozelka

Nedobrou prognózu mají do budoucna velké šelmy a také řada primátů. Orangutani nebo kahau nosatí by však na Borneu mohli přežít, pokud se podaří stávající situaci zvrátit.

Ochmety jsou poloparazitické dřeviny obvykle rostoucí na větvích, řidčeji na kořenech dřevin. Mají dobře vyvinuté listy, květenství vytváří většinou na koncích větví. Květy jsou často výrazně zbarvené, aby nalákaly opylující hmyz, ptáky nebo kaloně. Podobně jako v případě jmelí jsou semena obalena lepivou vrstvou viscinu.

Ochmety i jmelí jsou výrazně zastoupeny v tropech, kde na jejich listech žije řada housenek, například bělásci rodu Delias, kteří opylují hostitelské stromy. Plody slouží jako zdroj výživy pro mnoho ptáků a savců včetně primátů. Celé rostliny jsou oblíbenou potravou slonů, kvůli nimž porosty často velmi prořídnou. Na druhou stranu přílišné rozmnožení poloparazitního porostu zpomaluje růst hostitelských rostlin a v plantážích kakaovníků, manga či vzácných dřev může způsobovat vážné problémy.

Díky vynikajícímu sluchu zaregistruje puštík pohyb drobného hlodavce i 30–40 cm pod sněhem. Pak se vrhne prudce dolů, čímž dokáže prorazit i namrzlou krustu.

Charakteristická póza zásnubních tanců potápek roháčů. Tito ptáci jsou skvěle přizpůsobeni životu ve vodním živlu. Na souši působí velmi nemotorně a navštěvují ji jen výjimečně a neradi.