Dvacetiletý výzkum potvrzuje: I ptáci navazují přátelství
Více než dvacet let pozorování afrických pěvců z čeledi špačkovitých odhalilo překvapivě komplexní sociální struktury, v nichž má spolupráce mezi nepříbuznými jedinci zásadní evoluční význam.
Altruistické chování, nebo chcete-li přátelství, si obvykle spojujeme s lidskými společenstvími. U zvířat jsme dlouho předpokládali, že těsnější spolupráce se odehrává hlavně mezi příbuznými v jednoduchých a účelových vztazích. Studie zaměřená na africké pěvce ale tento pohled zásadně mění.
Až dosud byla u obratlovců za nejkomplexnější „přátelské“ chování považována takzvaná kooperativní péče o mláďata, kdy jedinci pomáhají vychovávat potomky jiného páru, zpravidla vlastních příbuzných. Existence dlouhodobých, vzájemně výhodných vztahů mezi nepříbuznými zvířaty byla spíše teorií než prokázaným faktem – hlavně proto, že její ověření vyžaduje obrovské množství dat nasbíraných během mnoha let.
Právě to se nedávno podařilo mezinárodnímu týmu vědců. Studie publikovaná v prestižním časopise Nature vychází z více než 20 let terénních pozorování africké leskoptve nádherné (Lamprotornis superbus), která žije v Etiopii, Somálsku, Ugandě, Keni a v Tanzanii.
Téměř jako lidé
Výzkum vědců z Kolumbijské univerzity ukázal, že africké leskoptve nežijí v jednoduchých rodinných jednotkách, ale ve složitých smíšených skupinách o 7 až 60 členech. Tyto skupiny zahrnují příbuzné i nepříbuzné jedince, kteří spolu dlouhodobě sdílejí životní prostor – podobně jako lidé.
„Společenstva afrických leskoptví nejsou jen rodiny, ale mnohem komplexnější struktury, kde spolu žijí příbuzní i úplně cizí jedinci,“ popisuje profesor Dustin Rubenstein z Kolumbijské univerzity a hlavní autor studie.
Leskoptve nádherné jsou středně velcí pěvci z čeledi špačkovitých. Dožívají více než 15 let, dorůstají asi 19 centimetrů a hnízdí dvakrát ročně během období dešťů. Vědci sledovali jejich rozmnožování po dobu více než 40 hnízdních sezón, což jim umožnilo detailně zmapovat vztahy mezi chovnými páry a takzvanými „pečovateli“.
Každému hnízdícímu páru pomáhalo až 16 jedinců, kteří sami neměli mláďata. Tito ptačí „pečovatelé“ se podíleli na krmení mláďat, hlídání hnízda i obraně proti predátorům. Na první pohled by se mohlo zdát, že takové chování nedává smysl – proč investovat energii do cizího potomstva?
Odpovědí je podle vědců takzvané „zvětšování skupiny“. Větší skupiny špačků mají vyšší šanci na přežití dospělých jedinců než malé skupiny. Vzájemná spolupráce a pomoc tedy přináší dlouhodobý prospěch nejen rodičům mláďat, ale všem členům společenstva.
Bližší košile než kabát
Studie zároveň naznačuje, že klíčovou roli hraje vzájemnost: jedinci, kteří dnes pomáhají jiným, mohou v budoucnu očekávat pomoc na oplátku. Právě tento princip by mohl být klíčem ke zrodu složitých kooperativních společností.
Široká spolupráce ovšem neznamená, že by leskoptve nerozlišovaly mezi příbuznými a nepříbuznými. Přestože ptačí pečovatelé pomáhali cizím rodinám, viditelně upřednostňovali rodinu vlastní. Vědci se domnívají, že tato „pozitivní diskriminace příbuzných“ může být pozůstatkem starších evolučních strategií, kdy byla pomoc směřována výhradně k vlastní rodině.
Víc než jen pudy
Výsledky pozorování zapadají do teorie recipročního altruismu, kterou v roce 1971 formuloval evoluční biolog Robert Trivers. Podle ní se spolupráce mezi nepříbuznými vyplatí tehdy, pokud jedinec investuje energii dnes s očekáváním budoucí odměny. Ačkoliv je tato myšlenka v biologii dobře známá, její přímé potvrzení v přírodě bylo dlouho obtížné.
„Mnozí z těchto ptáků si v podstatě vytvářejí přátelství v průběhu času,“ říká Rubenstein. „Je velmi pravděpodobné, že podobné reciproční chování existuje u mnoha živočišných druhů – jen jsme je dosud nestudovali dostatečně dlouho, abychom ho dokázali zachytit.“
Studie také ukazuje, že zvířecí sociální život je mnohem bohatší, než jsme si mysleli. Přátelství, vzájemná pomoc a dlouhodobá spolupráce nejsou výhradní lidskou výsadou – své místo mají zjevně i v ptačí říši. A možná to platí i pro mnoho dalších živočišných společností.
