Mravenčí královny za stovky eur: Keňa čelí novému druhu pašeráctví vzácných živočichů

Keňa se v posledních letech potýká s nečekaným druhem nelegálního obchodu. Vedle tradičního pašování slonoviny, kožešin nebo rohů nosorožců se do hledáčku překupníků dostali i tvorové, které většina lidí běžně přehlíží – mravenci. Konkrétně obří mravenci druhu Messor cephalotes, jejichž královny se na mezinárodním trhu prodávají za stovky eur.

Messor cephalotes patří mezi největší známé druhy afrických mravenců. Jejich královny mohou měřit až 2,5 centimetru a dělnice dorůstají délky téměř dvou centimetrů. U chovatelů jsou velmi oblíbení, protože kromě své nápadné velikosti dobře „spolupracují“ – vytvářejí efektní kolonie a mohou účinně likvidovat škůdce ve sklenících, protože si svou převážně „vegetariánskou“ stravu založenou na semenech doplňují i drobným hmyzem.

Lukrativní kontraband

Popularita ale těmto velkým mravencům, přezdívaným zrnojedi, přinesla potíže v jejich domovině. Pocházejí z východní Afriky, kde žijí zejména v Etiopii, Tanzanii a Keni. Vzhledem k jejich oblíbenosti se prodávají i na černém trhu, kde lze pořídit královnu až za 200 eur (téměř pět tisíc korun).

Vysoká cena na černém trhu dělá z mravenčích královen překvapivě lukrativní kontraband. V Keni byli v loňském roce zatčeni dva teenageři z Belgie, u nichž bylo objeveno téměř pět tisíc královen tohoto druhu mravenců. Tamní úřady je obvinily z „biopirátství“ a pašeráci si vysloužili tučnou pokutu ve výši osmi tisíc dolarů (zhruba 165 tisíc korun). Letos v dubnu byl jeden Číňan odsouzen k ročnímu vězení, když se ze země pokusil propašovat 2 000 mravenců.

Nenápadní inženýři ekosystému

Ačkoli mohou mravenci působit jako nenápadný nebo málo významný hmyz, ve skutečnosti zastávají v přírodě celou řadu důležitých funkcí. Mravenci zrnojedi rozšiřují semena trav, provzdušňují půdu a zároveň slouží jako potrava pro další živočichy, například luskouny. Ztráta královen navíc může pro mravenčí kolonii představovat dlouhodobý problém, protože jejich náhrada může trvat i desítky let. Intenzivní odchyt tak může lokální populace výrazně oslabit.

Studie publikovaná v roce 2017 ukázala, že se online prodávalo více než 500 druhů mravenců – zhruba třetina všech známých druhů. Více než desetina z nich přitom mohla představovat potenciálně invazní organismy, které by po zavlečení mohly narušit cizí ekosystémy.

Podle výzkumníka Jerome Gippeta ze švýcarské Freiburské univerzity se nelegální obchod s mravenci dramaticky rozrostl s příchodem internetu. Z původně okrajového zájmu několika nadšenců se postupně stal mezinárodním byznysem propojujícím sběratele, prostředníky i celé pašerácké sítě.

Příběh keňských mravenců tak ukazuje, že globální poptávka po vzácných organismech už dávno neohrožuje jen slony nebo nosorožce. V době internetu se mohou terčem pašeráků stát i tvorové, které bychom ještě donedávna považovali za příliš malé a bezvýznamné pro černý trh.