Létavka černoblanná žije v tropických deštných pralesích Indonésie (na ostrovech Sumatra a Borneo), v Malajsii a Thajsku. Na rozdíl od většiny žab, které se drží při zemi, dokáže tento obojživelný druh plachtit mezi stromy
Čeleď létavkovitých (Rhacophoridae) obsahuje přibližně tucet rodů a více než 300 druhů. Mezi nimi je létavka černoblanná (Rhacophorus nigropalmatus, v českém názvosloví se jí říká také létavka obrovská) bezesporu jedním z největších: Tělo dospělých jedinců je zhruba deset centimetrů dlouhé, zatímco většina létavkovitých není větších než pět centimetrů.
Tento na stromech žijící obojživelník je pro život ve větvích velmi dobře uzpůsobený. Na posledním článku každého z prstů létavky jsou speciální přilnavé polštářky, které jí umožňují bezpečně šplhat po vertikálních površích. Dlouhé prsty této žáby navíc spojuje blána, která jí umožňuje létat ze stromu na strom. Dlouhýma zadníma nohama se létavka odrazí, roztáhne prsty a díky roztaženým nosným plochám dokáže z vyšších stromových partií doplachtit až 15 metrů daleko.
TIP: Nenasytná rohatka brazilská – Žabí ďábel s velkým apetitem
Rovněž reprodukce těchto tvorů je pozoruhodná. Samička nejprve vypudí tekutinu, z níž rychlými pohyby nohou „ušlehá“ pěnu. Do vzniklého pěnového hnízda pak naklade vajíčka, na která sameček uvolní sperma. V hnízdě umístěném na větvích nebo listech se pozvolna vyvíjejí malí pulci. V pravý okamžik se hnízdo protrhne a zatím stále „nehotové žabky“ spadnou do vody (nad ní musí být hnízdo bezpodmínečně umístěno), kde je jejich metamorfóza dokončena.
Shutterstock
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)