Africké prase bradavičnaté: Kořist, kterou není radno podceňovat

09.03.2022 - Marek Telička

Prase bradavičnaté je býložravcem, který ovšem díky svému vzrůstu a výzbroji není kořistí pro každou šelmu. Dává sice přednost útěku, ale v případě napadení se dokáže velmi účinně bránit

<p>Na krátké vzdálenosti dokáže prase bradavičnaté běžet rychlostí až 55 km/h.</p>

Na krátké vzdálenosti dokáže prase bradavičnaté běžet rychlostí až 55 km/h.


Reklama

Prasata bradavičnatá (Phacochoerus aethiopicus) žijí v křovinatých oblastech, řidších lesích, okrajích pralesů i na travnatých savanách Afriky. Tato zvířata jsou 0,9–1,5 metru dlouhá a 50–150 kilogramů těžká. Zejména u velkých kusů jde tedy o potenciálně nebezpečné tvory, zejména když se vezmou v úvahu až 23 centimetrů dlouhé tesáky, které jim trčí z čelisti.

Po zuby ozbrojené

Prasata je používají nejen jako zbraň proti predátorům, ale rovněž při soubojích samců a hledání potravy. Z horní i dolní čelisti vyrůstá jeden pár tesáků, přičemž spodní jsou výrazně kratší. Paradoxně větší nebezpečí hrozí protivníkům právě při použití spodního páru, neboť tyto zuby jsou rovné, velmi špičaté a mají ostřejší hrany. Oba páry rostou kolmo vzhůru.

Prasata bradavičnatá jsou velmi rychlí běžci a tuto vlastnost využívají při útěku před predátory. Jejich přirozenými nepřáteli jsou kromě lidí, kteří je loví kvůli atraktivním tesákům, lvi, levharti, hyeny a krokodýli. Dokonce i gepard je schopen ulovit menšího jedince. Pokud má ale samice mladé, velmi agresivně je brání a byly dokonce zaznamenány případy, kdy prase způsobilo predátorům vážná poranění.

Nejslabším smyslem prasete bradavičnatého je zrak, ale tento hendikep vyvažuje citlivým čichem, který je varuje před nebezpečím a pomáhá najít potravu. Živí se především trávami, kořínky, různými bobulemi a ovocem, kůrou stromů, houbami, ale i malými savci, plazy a ptáky.

TIP: Šestý smysl? Divoká prasata mají vnitřní kompas na vnímání magnetického pole

Při rytí v zemi jsou prasata často k vidění, jak klečí na předních nohou a při krmení se neustále pohybují po kolenou. Jako poddruh prasete bradavičnatého je někdy uváděno prase savanové (Phacochoerus africanus), které je mu velmi podobné. Někteří zoologové ale prase savanové jako samostatný druh dodnes neuznávají.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír
Revue
Zajímavosti

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907