Příroda

Dospělý (v popředí) a mladý exemplář orlosupa bradatého. Orlosupi dospívají ve věku pěti let

Houba do miniaturního košíku

Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholku štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla dalších prolézajících kůrovců a jsou tak přenášeny zase o kousek dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Mikroskop Olympus BX51, kamera Olympus DP72, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×, ZPS16. (autorka: Alena Kubátová)

V množství chapadel má chobotnice své oblíbence, které používá přednostně. Podobně jako lidé dávají při náročnější manipulaci přednost levé nebo pravé ruce.

Tučňák brýlový se vyskytuje pouze tady u jihoafrického pobřeží. Největší dvacetitisícová kolonie obývá nedaleký ostrov Robben Island.

V mozkové kůře koček lze napočítat asi 250 milionů neuronů; psi jich mají dvakrát víc. Mýval, jehož mozek velikostí odpovídá kočičímu, disponuje podobným množství neuronů, jako mají psi.

Súľovské skály patří ke klenotům slovenské přírody.

Vrchol Byóbu no mimi viděný při sestupu z Okuhotakadake.

Kelpové lesy jsou zásadním útočištěm pro menší i větší formy mořského života

Příživníci kolem nás

Protože parazitismus vede jak u živočichů tak u rostlin ke zjednodušení stavby těla a ztrátě některých anatomických znaků, je u specializovaných parazitů obtížné zařadit je do systému. Teprve moderní metody využívající analýzu DNA nám proto umožnily poznat jejich nejbližší příbuzné. Tentokrát se seznámíme s jedním druhem, který je domácí u nás v Čechách a se dvěma rostoucími ve Středomoří. Jedná se o velice nápadné rostliny, které na svých toulkách přírodou určitě nepřehlédnete. Na snímku Hlivenec rudý (Cynomorium coccineum), který místy slouží i jako barvířská rostlina.

Zubatější než lev

Paviáni (Papio) jsou velké africké opice z čeledi kočkodanovitých. S hmotností kolem 40 kilogramů představují jedny z největších opic na světě a dosahují přibližně poloviny hmotnosti člověka. Samci k tomu disponují zuby, které jsou mnohem větší než lidské. Jejich špičáky mohou dosáhnout délky pět centimetrů, takže jsou dokonce delší než zuby lva! Ačkoliv se špičáky těchto opic jeví jako dokonalý lovecký nástroj, opět se jedná pouze o výtvor pohlavního výběru – zuby slouží samcům k soubojům v období páření. To však rozhodně neznamená, že je paviáni nemohou použít i při obraně svého teritoria. Jejich kousnutí tak patří právem k velmi obávaným.

 

Zcela mimořádnými letci jsou kolibříci, kteří nejen dokážou při letu stát na místě, ale umí i couvat.

Fenek má tlapky porostlé dlouhými měkkými chlupy. Ty jednak zvětšují celkovou plochu tlapek, což se hodí při hrabání, a také izolují fenka od rozpáleného písku pouště.

Plejtvák obrovský je nejmohutnějším tvorem, který kdy obýval naši planetu. Největší známý exemplář měřil na délku 30 metrů a dosahoval hmotnosti 190 tun. Kvůli jeho opravdu mimořádné velikosti je ho jen zřídka možné vidět od špičky hlavy až po konec ocasu.

Kobra indická (Naja naja) tančící za zvuků fakírovy píšťaly představuje oblíbenou rekvizitu laických představ o Indii. Skutečnost je však zcela odlišná – jeden ze čtyř nejnebezpečnějších hadů Indie totiž vůbec neslyší.

Hledači vody 

Kromě zeleně potřebují sloni i množství vody a vůdčí sloní samice mají v paměti uloženu mapu vodních zdrojů. Sloní stezky vedou od jednoho vodního zdroje k dalšímu a za stádem v období sucha putují i ostatní živočichové. Sloni jsou totiž schopni vydobýt (produpat a choboty prohrabat) alespoň trochu vláhy i ve zdánlivě vyschlém říčním korytě. V případě, že je například pytláky zastřelena vůdčí samice, která jediná dokáže objevit nevyčerpané vodní zdroje, je k uhynutí vedle dalších členů sloního stáda odsouzeno i množství dalších zvířat.