Příroda

Výrazy obličeje jsou pro medvědy malajské důležitým komunikačním nástrojem. I přesto, že jsou to samotářská zvířata.

12. 04. 2021

Nejčtenejší


Chřestýš mohavský (Crotalus scutulatus) je vysoce jedovatý had, který žije na jihozápadě USA.

10. 10. 2020

Samice medvěda východosibiřského (Ursus arctos collaris) se dvěma mláďaty. Tento poddruh medvěda hnědého má nesmírně pestrou stravu – od rostlin přes ryby až po občasného soba.

09. 10. 2020
07. 10. 2020


Reklama

Roztomilý vykulenec

Mezi nejroztomilejší primáty nepochybně patří malá „opička“ nártoun (Tarsius). Nártouni jsou noční primáti, ne větší než veverka. Obývají především deštné pralesy jihovýchodní Asie a představují jediné plně masožravé primáty světa – živí se totiž ještěry, hmyzem a dokonce dokážou chytat ptáky v letu (při přeskoku ze stromu na strom). Na první pohled zaujmou jejich ohromné oči – kdyby měl člověk v poměru k velikosti hlavy stejně velké oči, dosahovaly by rozměrů grapefruitu!

Možná vás napadlo, že vám nártoun někoho připomíná, a není to jen klamné zdání. Částečně i podle tohoto roztomilého primáta totiž byla vypracována podoba rytíře Yody z Hvězdných válek. Podobnost s nártounem pak nezapře například také stejně slavný Glum z Pána prstenů.Oči nártouna filipínského (Tarsius syrichta) jsou objemnější a těžší než jeho mozek. Zástupci všech devíti druhů nártounů nemohou očima pohybovat, ale dokážou otočit hlavou na každou stranu o 180°

05. 10. 2020

Idylické zrcadlení za prvních paprsků dne.

03. 10. 2020

Létavka šíronohá (Rhacophorus reinwardtii) se vyskytuje v jižní části Malajského poloostrova, na Sumatře, Jávě a Borneu. Byla zaznamenána zejména v oblastech primárního a sekundárního deštného pralesa. Žije v korunách stromů a při rozmnožování vytváří hnízdo nad vodními nádržemi a potoky. Mimo toto období dospělí jedinci pravděpodobně tráví většinu svého života v hořejších částech lesních pater. Mezi prsty předních i zadních končetin má létavka blány, které jí pomáhají částečně plachtit. Při skoku ze stromu tak dokáže doletět na vzdálenost desíti až patnácti metrů. Samečci jsou velcí zhruba 4–5 cm, samičky asi 5,5–8 cm.

02. 10. 2020

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

30. 09. 2020

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

28. 09. 2020

Samice s mláďaty se brzy ráno vracejí z plantáže zpět do pralesa. Překonat strmý příkop pomáhají mláďatům pošťuchováním choboty.

26. 09. 2020

Reklama

Arové hyacintoví vyhledávají na zemi velké palmové ořechy, které se jim tady louskají lépe než ve větvích stromů

25. 09. 2020

Plejtvákovec šedý dosahuje délky 12-15 metrů, přičemž zaznamenané maximum je 15,5 metru. Hmotnost se pohybuje v průměru mezi 25 a 28 tunami, maximum je 40 tun.

23. 09. 2020

Korálové útesy kolem ostrovů, které nejsou zamořeny krysami, jsou až o 50 % bohatší na život

21. 09. 2020

Pro Maory byl laločník posvátný a jeho peřím se původně mohli zdobit pouze významní náčelníci. Ve výřezu sameček a samička laločníka ostrozobého (samička má dlouhý zahnutý zobák) na kresbě J. G. Keulemanse z roku 1888.

19. 09. 2020

Octomilka obecná (Drosophila melanogaster) je zřejmě nejznámějším druhem octomilky a je s oblibou používána jako modelový organismus nejrůznějších (mimo jiné genetických) studií.

18. 09. 2020

Všichni dnešní koně Převalského jsou potomky pouze třinácti nejodolnějších jedinců.

16. 09. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907