Příroda

Ostrůvky na velkých rybnících jsou oblíbeným orlím stanovištěm. Do zorného pole „pětistovky“ se jich vešlo sedm, dalších pět sedí mimo záběr.

Po narození používají malé žirafy každé oko nezávisle. Výhodou je širší zorné pole, ale špatné vnímání hloubky. V dospělosti se jejich vidění stává binokulárním.

Šest dní strávených v hlubokých kaňonech na cestě mezi městečky Lençois a Capão se proto stává opravdovým dobrodružstvím a cestou do jiného světa – takového, kde stále dominuje síla přírody.

Zřejmě mladý jedinec kuskusa skvrnitého, u nějž ještě nejsou příliš zřetelné skvrny. Ty jsou ovšem stejně rozmístěné především na bocích a na břichu, takže by byly z tohoto pohledu skryté.

Pod krunýřem

štítonoši | kde: mírné a subtropické pásmo

Drobní brouci štítonoši s průhlednými krunýři tvoří podčeleď mandelinkovitých. Jen v Evropě jich žije 39 druhů a liší se mimo jiné kresbou. Průhledná krusta slouží ke zmatení predátorů a výrazné vzory na jejím povrchu mají působit jako výstražné znamení. Dospělí jedinci dorůstají délky až 7,5 mm a jejich těla hrají odstíny zelené, hnědé, žluté a zlaté. Bezpečí pod štítem přitom vyhledávají již larvy, v mládí si ho však budují z vlastních fekálií, jejichž slepenec slouží hlavně coby výtečná kamufláž. (foto: Shutterstock)

Bledule bezesporu patří mezi u nás první kvetoucí rostliny. Statisíce těchto květů každoročně vykvétají v údolí Chlébského potoka.

Dutohlávka Flörkeho (Cladonia floerkeana) patří mezi do čeledi dutohlávkovitých lišejníků (Cladoniaceae). Celkem je jich popsáno asi 350 druhů, z toho v Evropě se daří cca 70 druhům.

V Bukit Fraseru potkáte tři druhy velkých sojkovců (dříve všechny v rodu Garrulax). Zdaleka nejběžnější je sojkovec kaštanovohlavý (Rhinocichla mitrata). Na obrázku je podstatně vzácnější, skrývavější a krásněji vybarvený sojkovec malajský (Trochalopteron peninsulae). Tento vzácný endemit se vyskytuje pouze na Malajském poloostrově.

Působivá scenérie uprostřed Českého Švýcarska.

Toto je podle mého skromného názoru nejlepší snímek medvěda pyskatého, který jsem měl to štěstí pořídit. Měl jsem neskutečnou kliku na jedince, který mě za bílého dne totálně ignoroval a skoro hodinu bezděčně pózoval.

Spí, nebo relaxují?

U většiny tvorů je obtížné rozpoznat spánek od stavu intenzivního odpočinku. Platí to i u koalů (Phascolarctos cinereus), o nichž koluje tvrzení, že jsou vzhůru pouhé dvě hodiny denně. Výsledky studie provedené v jihoaustralském státě Victoria ovšem doložily, že koalové spí zhruba 14,5 hodiny denně a dalších bezmála pět hodin odpočívají. Nejspolehlivějším nástrojem pro zjišťování spánkového stavu je elektroencefalogram (EEG), který měří elektrické impulsy vysílané mozkem. Upevnit jej zvířeti, které má dál normálně „fungovat“, je ale jen těžko řešitelné. V rámci výzkumu v roce 2013 byly proto koalům připevněny akcelerometry, ale ty nedokázaly odlišit, zda zvířata jen odpočívala, nebo skutečně spala.

Koalové se živí kůrou a listy eukalyptů (blahovičníků), které obsahují velké množství vlákniny a terpeny, čímž jsou pro většinu zvířat jedovaté. Koalí játra si však s těmito škodlivými látkami poradí. Výživová hodnota blahovičníků je však velmi nízká, a proto musí koalové šetřit energií. (foto: Unsplash, Enrico Carcasci, CC0)

Charakteristický tvar svícníku Sandersonova (Ceropegia sandersonii) rostlině vysloužil přezdívku „padáková“ nebo také „lucernová květina“. Snímek ukazuje květ při pohledu zboku a seshora.

Jednou z největších pochoutek je zatopená tráva.

Motýl Greta oto žije ve Střední a Jižní Americe až po jižní oblasti Chile. Migruje však na velké vzdálenosti a byl pozorován až v Mexiku a Texasu.