Příroda

Samostatné skupinky i jednotliví ptáci se nad hladinou kanálu postupně spojí do jednoho maxihejna. Kontrast rudé barvy ibisů s večerními mangrovy vynikne zvlášť po západu slunce.

Jednou z příčin lidožroutství může být nějaký handicap – v případě tohoto lvího samce se jednalo o ulomený tesák.

Nedozírné pláně nedotčené lidskou rukou – takto mylně se zapsala velká část Afriky do povědomí západní civilizace. (foto: Shutterstock)

Na světlejším pokladu je lišaj dobře viditelný, ale na tmavší kůře stromů byste jej velmi snadno přehlédli. (foto: Shutterstock)

Dvojice mladých pum – sourozenců. Natržené ucho jedné z šelem nasvědčuje, že hrátky dorůstajících predátorů mohou být dost „ostré“.

Stříbřité provazce tilandsie mohou být až pět metrů dlouhé.

Západ slunce za skálami na vrcholu Tatićev Kamen, možná dávné astronomické observatoři.

Často rodiče přinesou mláďatům větší „sousto“, s nímž mohou při konzumaci nastat potíže.

Střední Amerika

Asi nejobvyklejší (resp. nejsnáze množitelná a dostatečně barevná) rybka začátečníků je „paví očko“, „mečovka“ nebo „plata“. Právě ve středoamerických vodách žijí rozličné druhy snadno živorodých rybek, z nichž akvaristé vyšlechtili desítky či stovky barevných i tvarových variant. 

Paví očko, gupka, čili živorodka duhová (Poecilia reticulata) žije ve sladké i brakické vodě a nejen díky tomu je velmi tolerantní ke kvalitě vody v akváriu. (foto: Shutterstock)

Stejně jako ostatní krokodýli, i gaviálové mají speciální smyslové orgány. Jedná se o drobné jamky v šupinách, které pokrývají tělo. Tyto jamky jsou schopny zachytit vibrace nebo změny tlaku vody, což napomáhá při hledání kořisti.

Sloní samice se s velkou oblibou pase na vodních rostlinách. V tomto případě pod dohledem dvojice kladivoušů afrických.

Ralská pahorkatina a její nejvyšší vrchol – hora Ralsko (696 m). (foto: Wikimedia Commons, Mirek256, CC BY-SA 3.0)

Sameček anolise se snaží zastrašit vetřelce roztažením velkého kožního laloku.

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Pro vysoký vzrůst liliovníku a podzimní zbarvení listů jej v Americe někdy nazývají žlutý topol (Yellow Poplar). (foto: Wikimedia Commons, AndyScott, CC BY-SA 4.0)