Příroda

Tato rybka je jediným známým obratlovcem, jehož krev není červená.

Největší v Česku ulovená štika byla 137 cm dlouhá a vážila 27,2 kg

Pohyb ve větvích je pro orangutany nepostradatelným životním prvkem

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Sýc americký (Aegolius acadicus), nejmenší sova Severní Ameriky, názorně předvádí schopnost otočit hlavu do téměř nemožného úhlu

Dnes jsou v zajetí chovány asi dvě stovky pand velkých. Mnohem méně jasný je počet zvířat žijících ve volné přírodě.

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Patrolování na řekách patřilo k nejběžnější práci. Blokování zásobní infrastruktury kopáčů zpomalilo těžařské práce na sitech a zásobovači museli začít dopravovat zboží po souši

Během tří týdnů se nedotčený prales mění v toxickou bažinu. Za jeden měsíc dokážou kopáči zlikvidovat prales o rozloze tří fotbalových hřišť.

Do větších hloubek žraloci směřují kvůli různým teplotám a rovněž se snaží ukrýt před intenzivním měsíčním světlem.

Kamzík pátrající v kraji – oblíbená činnost kamzíků.

Lvíčkům zlatým zůstalo v Brazílii jen asi 2–5 % původního životního prostoru. Dnes je jejich výskyt omezen do tří malých oblastí tropického pralesa v jihovýchodní Brazílii.

Večer na severovýchodě Tádžikistánu v blízkosti průsmyku Ak-Bajtal

Neobvyklé chování, které bylo zaznamenáno u hodujících žraloků v jihoafrickém zálivu False Bay. Čtyři a půl metru dlouhý žralok odkousává dvacetikilové sousto aniž by si chránil oči protektivní okulární rotací.

Plameňák andský (Phoenicoparrus andinus), jeden ze tří druhů plameňáků, které jsme měli možnost pozorovat, a to dokonce na jednom místě.