Příroda

Králíci divocí (Oryctolagus cuniculus) v Austrálii každoročně páchají škody ve výši kolem 200 milionů dolarů. Gene drive by jejich populaci téměř určitě zlikvidoval. (foto: Shutterstock)

Krysa obrovská v ostré akci. Odhalení výbušnin pod povrchem země jí zabere nesrovnatelně méně času než lidem. (foto: APOPO, CC0)

Toto není žádné přátelské ani tréninkové pošťuchování. Varani komodští (Varanus komodoensis) na sebe vzájemně útočí z jediného důvodu – aby slabšího soupeře zabili a sežrali.

Takhle nějak probíhá tygří komunikace na dálku. Tygr právě „čte“ značku na stromě, aby na ni vzápětí stejným způsobem odpověděl. (foto: © Vladimír Čech ml.)

Nejvíc nebezpeční jsou dominantní samci a samice s mláďaty. Jsou známy i případy, kdy hroši poškodili auta turistů, kteří v jejich blízkosti nerespektovali základní pravidla bezpečného chování. (foto: Shutterstock)

Kladení vajec v průběhu horkého dne je pro samice náročným úkolem. Teplý písek je dokonalým přírodním inkubátorem. (foto: Matej Dolinay © - se souhasem k publikování)

Nad Tvarožnou se zvedající kopec Santon je dominantou svého okolí navzdory zanedbatelné nadmořské výšce. (foto: Wikimedia Commons, Svoboda.m, CC BY-SA 3.0)

Malá část skalního útvaru Pedra Furada a jeden z několika otvorů, jimiž je skála proděravěna. (foto: Shutterstock)

Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) – jeden ze dvou druhů, které se běžně vyskytují i v České republice. (foto: Shutterstock)

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

Vydáte-li se do národního parku Inthanon v severním Thajsku, zastavte se ve vesnici Ban Khun Klang. U ní najdete botanickou zahradu věnovanou stromovým kapradinám. (foto: © Topi Pigula - se souhlasem k publikování)

Sídliště se stovkou nájemníků

Snovači pospolití (Philetairus socius), drobní ptáčci velikosti vrabce žijí v koloniích a společně budují i hnízda, což je mezi ptáky naprostá rarita. V jednom hnízdě může žít až sto párů po několik generací a některé hnízdní kolonie zřejmě přežívají i déle než sto let.

Hnízdo je složené z mnoha oddělených komůrek, přičemž v každé žije jeden pár snovačů, kteří se výběrem konkrétní komůrky chrání před nepříznivými venkovními teplotami. Blíže ke středu umístěné „bytečky“ jsou používány pro noční hnízdění, když vnější teploty klesají. Komůrky na vnějším obvodu naopak poskytují stín a při denních vysokých teplotách od 16 do 33 °C je v nich teplota pouhých 7–8 °C. Vchody, umístěné výhradně ve spodní části struktury, jsou asi 8 cm široké a až 25 cm dlouhé, přičemž snovači kolem nich umisťují ostré klacíky, aby odradili predátory. 

Z čelního pohledu je velmi dobře patrný neobvyklý tvar žraločího rypce. (foto: © Martin Procházka, se souhlasem k publikování)

Sýček obecný se vyskytuje v celé Evropě kromě Skandinávie, v severní Africe, na Blízkém východě přes střední Asii až po Koreu. Během 19. století byl uměle vysazen na Britských ostrovech a v r. 1906 také na Novém Zélandu. (foto: Shutterstock)

První návštěvníci ostrovů Komodo a Rinca byli při pohledu na obří ještěry pravděpodobně stejně překvapení jako vyděšení. (foto: Shutterstock)