25. 05. 2019Jeskyně rákosových fléten je k vidění u čínského města Guilin v čínské autonomní oblasti Kuang-si. Podzemní prostora je zhruba 180 milionů let stará a kromě mnoha krápníkových útvarů je v ní i více než 70 inkoustových nápisů pocházejících z konce 8. století. Ty dokazují, že jeskyně se těší lidské pozornosti už více než 1 200 let. Jméno pravděpodobně dostala podle v okolí rostoucího rákosu vhodného pro výrobu fléten. Jeskyně má tři vchody a je asi 240 metrů dlouhá. Od roku 1962, kdy byla otevřena pro veřejnost, ji navštívily miliony turistů. Na snímku je část jeskyně nazvaná Křišťálová palác dračího krále.
28. 10. 2018Při výskoku nad hladinu je možné zahlédnout bílo-černou kresbu na břiše kosatky.
27. 10. 2018Identifikovat jedince s čistě berberskými geny mezi obyvateli zoologických zahrad není nic jednoduchého a obnova populace je zřejmě nemožná.
26. 10. 2018Netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) patří k našim nejhojnějším netopýrům.
25. 10. 2018Zepředu i zezadu
Mandril rýholící | tropická Afrika
Na těle dospělých samců mandrila rýholícího jsou zdaleka nejnápadnější pestře vybarvené líce. Nezvyklé odstíny však kryjí i jejich genitálie a řitní otvor, kde se mísí červená s růžovou, modrou či fialovou. Dominantní vůdci smeček mají navíc výraznější zbarvení než podřízení samci.
22. 10. 2018Dnes se bizoni opět spokojeně popásají v národních parcích i na soukromých rančích. Jejich celkový počet se odhaduje na 200 000.
20. 10. 2018Raním sluncem nasvícené vrcholky masivu Sassolungo můžete sledovat z průsmyku Passo Sella.
19. 10. 2018Zvýšená hladina stresových hormonů může mladým pěvcům dát vyšší šance na přežití. Na snímku slavík modráček (Luscinia svecica).
17. 10. 2018Podezřeň královská (Osmunda regalis)
Pomalu rostoucí, ale dlouho žijící kapradina. V anglických botanických zahradách jsou rostliny tohoto druhu staré více než 100 let. Staré rostliny vytvářejí trsy, které mají i několik metrů v průměru. Na jaře z oddenku vyrůstá několik dvojnásobně zpeřených listů s dlouhým řapíkem, které celkově měří až 1,5 metru. Velikost i tvar listů závisí na stáří rostliny.
U nás v přírodě neroste, pouze v 19. století byla jedenkrát nalezena při německé hranici v severních Čechách (Horní Světlá v Lužických horách). Rostlina byla pro svůj zvláštní vzhled považována za magickou. Části listu nesoucí sporangia byla starými Slovany připisována moc porazit démony, splnit přání, odemknout tajemství a rozumět řeči stromů.
Výška: až 1,5 m, severoamerické rostliny jsou menší – kolem jednoho metru.
Rozšíření: roste v Evropě, ve Středomoří, v Turecku, na Kavkaze, v Himálaji, Japonsku, jižní Africe, v Indii (var. panigrahiana), na východě S. Ameriky (var. spectabilis) a tropické jižní Americe (var. brasiliensis); zplanělá je v Austrálii a na Novém Zélandu.
Ekologie: vyhledává vlhká bažinatá místa ve vlhkých lesích, olšinách a rašeliništích.
15. 10. 2018Park Kirindy je zřejmě jediným místem, kde lze dobře pozorovat fosu (Cryptoprocta ferox) – velmi opatrné a mrštné zvíře .
13. 10. 2018V deštném pralese Národního parku Tamborine zaujmou majestátní fíkovníky se vzdušnými kořeny, které své okolí pozvolna mění v dřevěné sloupoví.
12. 10. 2018Na otravu každým rokem mimo jiné zahyne až deset orlů mořských (Haliaeetus albicilla), kteří patří mezi ohrožené druhy
11. 10. 2018Sklípkanec skromný z jihovýchodní Austrálie
10. 10. 2018Už mladí mývalové mají výraznou „obličejovou masku“, která jim vysloužila přezdívku „bandité“ a místo v mnoha legendách severoamerických indiánů.
08. 10. 2018Když byla kobyla po návratu oddělena ve výběhu od hřebců či valachů plotem, potratila se sedmkrát větší pravděpodobností, než když s nimi ten výběh sdílela
06. 10. 2018Samička jasoně dymnivkového těsně před kladením vajíček
