Příroda

Především papoušci (Psittaciformes) a pěvci z čeledi krkavcovitých (Corvidae) se duševními výkony v řadě ohledů vyrovnají lidoopům (Hominidae). 

Zpočátku je vosí královna na všechnu práci sama. Až první generace dělnic, která se vylíhne po 5 až 6 týdnech, přebírá namáhavou práci se stavěním hnízda a péčí o vajíčka.

Když zařve lev

lev | 114 dB

Lvi (Panthera leo) jsou jediné společensky žijící velké kočky, sdružující se do početných smeček. Aby lví samci dokázali lépe kontrolovat svá teritoria a komunikovat s ostatními členy smečky, byli evolučně vybaveni schopností vyluzovat zvuky o síle až 114 decibelů, slyšitelné do vzdálenosti přes osm kilometrů. Není ostatně divu, vždyť lovecký revír těchto mohutných koček může mít rozlohu překračující 260 čtverečních kilometrů. Lvi používají hlasitý řev z mnoha různých důvodů. Patří mezi ně mimo jiné zastrašování soků, vymezování hranic vlastního vlivu i komunikace s jinými samci a samicemi.

Z dalších hlasitých šelem lze zmínit vlka, jehož charakteristické skupinové vytí patří k velmi povědomým zvukovým projevům ve zvířecí říši. Vlci při něm dokážou vyvinout hlasitost až kolem 90 decibelů, což je podobné zvukům vlakové soupravy brzdící v metru. (foto: Shutterstock)

Central Park má čtyři kilometry na délku, necelý kilometr na šířku a plochu tří a půl kilometru čtverečních. Ročně tudy projde kolem 35 milionů návštěvníků. (foto: Shutterstock)

Žravost a obrovská pusa vysloužily rohatce brazilské (Ceratophrys cornuta) přiléhavou přezdívku „Pac-Man“ – podle jedné z prvních počítačových her, v níž nenasytný puntík s velkou pusou probíhá bludištěm a polyká vše, co se mu postaví do cesty.

Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. Vzhledově tato paralela dost vázne, ale je pravda, že v přítomnosti potápěčů se tito tvorové chovají velmi povzneseně.

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Srílanská skákavka druhu Plexippus petersi. Na snímku je zachycena samice plná vajíček.

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Puklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.

Kokolitky zachycené rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM).

Samičky rypoušů přivádějí na svět vždy jen jedno mládě. Porodí jej v zimním období a následující čtyři týdny mládě kojí, přičemž čerpají výhradně ze svých tukových zásob. Teprve když samičky mládě odstaví, vydávají se na moře, aby se po měsíčním půstu nakrmily.

Muflon je typicky stádovým druhem, který celoročně žije v různě četných stádech rozdělených podle pohlaví. Starší mufloní berani žijí většinou samotářsky.

Perličky supí (Acryllium vulturinum) jsou největšími zástupci čeledi perličkovitých (Numididae). Výzkum německých vědců u nich odhalil nečekané množství společenských vazeb s dalšími jedinci svého druhu.

Předpoklad otužilosti

Arktičtí ploutvonožci i kytovci potřebují k přežití v chladných vodách velké množství podkožního tuku. Tuková tkáň bohatá na kolagen má velký význam pro termoregulaci těchto savců a může dosahovat tloušťky až kolem půl metru. Výzkumy ukázaly, že u ročních velryb tvoří tato tkáň asi 43–50 % celkové tělesné hmotnosti. U mrožů nebo rypoušů obsahuje mateřské mléko velké množství tuku a mláďata tak rychle nabývají na tělesném objemu i hmotnosti. Nebylo by ale spravedlivé označovat tyto ploutvonožce za „obézní“ – například v Grónsku ukázala měření u dospělých samic mrožů 18 % tuku a 44 % svalové hmoty. Ploutvonožci tedy potřebují tuk pro termoregulaci, jinak jsou ale takříkajíc „fit“.

Vysoký obsah tuku u velryb využívali lovci ve smutných časech rozšířeného velrybářství. Zejména zástupci skupiny pravých velryb (rod Eubalaena) po harpunování neklesali ke dnu, ale jejich těla zůstávala v blízkosti hladiny. Proto je velrybáři mohli snadno zpracovat. (foto: Shutterstock)