Příroda

Zlativky (Chrysophyceae) žijící v křišťálově čistých vodách horských jezer, přišly k jménu díky své úžasné barvě. 

Žralok velrybí je největším žijícím obratlovcem, jenž nepatří mezi savce. Největší známý jedinec měl délku 12,65 metru a hmotnost 21,5 tuny. Přitom se zdá, že teoreticky by mohli být dospělí samci ještě mnohem větší.

Vodoklas vodní (Orontium aquaticum)

Vodní nebo bahenní vytrvalá bylina. V zemi má krátký oddenek, který kořeny postupně stahují hlouběji do bahna. Na zimu zatahuje, na jaře vyrůstají podlouhlé eliptické listy, které u rostlin rostoucích mělce rostou vzpřímeně, nebo splývají na vodní hladině. Řapíky bývají purpurově naběhlé, čepele jsou modrozeleně zbarvené se silnou voskovou kutikulou. Palice je dlouhá i přes 20 cm. 

Semena a oddenky sloužily Indiánům jako potravina. Musely se však sušení a vařením zbavit krystalků šťavelanu vápenatého, který je zasyrova palčivý a nebezpečný.

Barva květenství: žlutá a bílá
Doba květu: jaro
Rozšíření: východní státy USA od hranic s Kanadou po Texas; neroste v oblasti velkých jezer
Ekologie: Roste v mělkých vodách, bažinách a pomalu tekoucích řekách.

Gerald Durrell (1925 – 1995) byl britský spisovatel, humorista, zoolog a popularizátor ochrany přírody. Jako jeden z prvních se snažil upozornit na význam ochrany ohrožených druhů zvířat.

Jeskyně Cueva de los Verdes nasvícená barevnými světly. V přirozeném světle by měly stěny jen lehce zelený nádech.

Leniví obři

Na rozdíl od svých suchozemských příbuzných mají mořské želvy četné adaptace pro dlouhý pobyt pod hladinou – například solné žlázy v lebce, hmotnostně redukovaný krunýř a samozřejmě končetiny přeměněné v ploutve. Dělí se do dvou skupin – na kožatkovité a karetovité. Zatímco kožatkovité zahrnují jen jeden druh, kterým je kožatka velká (Dermochelys coriacea), karet známe přinejmenším šest druhů. Kožatka s hmotností až 916 kilogramů je zároveň největší současnou želvou světa. Mořské želvy se relativně pomalu rozmnožují a některým druhům dnes bohužel hrozí vyhynutí.

Největší mořskou želvou všech dob byl zřejmě severoamerický křídový rod Archelon s délkou těla až 4 metry a hmotností kolem 2,2 tuny. Kareta obrovská (Chelonia mydas) běžně dorůstá hmotnosti 200 kilogramů a může se dožít kolem 80 let

Detailní počítačové simulace ukázaly, proč sokoli při útoku na svou kořist volí střemhlavý let z velkých výšek.

Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata) není o moc větší než golfový míček, ale její jed je dost silný na to, aby usmrtil člověka.

Ne vždy volí mravenci nejkratší cestu. Občas si vyberou „objížďku“, po níž ale dorazí do cíle rychleji. Na snímku mravenci druhu Megaponera analis při nájezdu na termitiště.

Květy ocúnů signalizují končící léto a neúprosný nástup podzimu. Celá rostlina je jedovatá a je tedy nebezpečná pasoucím se zvířatům. Jedovatá je i voda ve vázičce s kvetoucími ocúny.

Samec zápřednice, který byl ukrytý mezi listy, svůj úkryt jen velmi neochotně opouštěl.

Za posledních 30 let poklesly počty žiraf o 40 %. V současnosti ve volné přírodě žije už jen cca 98 000 jedinců, kteří navíc patří k různým druhům.

Samci vlnožila užovkového (Laticauda colubrina) dorůstají délky kolem jednoho metru; samičky jsou až o půl metru delší.

Kaloň malajský (Pteropus vampyrus) je jedním z největších zástupců savčího řádu letounů. Rozpětí jeho křídel dosahuje až 1,5 metru. Křídla letounů tvoří lehká tenká blána. Ta sice na první pohled vypadá holá, ale ve skutečnosti je porostlá srstí.