Příroda

Kořistí běžníka kopretinového se stala babočka síťkovaná

Turisté často přijíždějí do parků s představou, že nevadí, když se zvířete dotknou. naštěstí se dnes většinou návštěvníci nesmějí ke zvířatům přiblížit na méně než 7,5 metru.

Jeden z největších druhů australských mravenců, buldočí mravenec druhu Myrmecia pyriformis s ulovenou včelou. Mravenci svou kořist nejprve sevřou svými mohutnými kusadly a po té jí uštědří smrtící žihadlo.

Jeskyně rákosových fléten je k vidění u čínského města Guilin v čínské autonomní oblasti Kuang-si. Podzemní prostora je zhruba 180 milionů let stará a kromě mnoha krápníkových útvarů je v ní i více než 70 inkoustových nápisů pocházejících z konce 8. století. Ty dokazují, že jeskyně se těší lidské pozornosti už více než 1 200 let. Jméno pravděpodobně dostala podle v okolí rostoucího rákosu vhodného pro výrobu fléten. Jeskyně má tři vchody a je asi 240 metrů dlouhá. Od roku 1962, kdy byla otevřena pro veřejnost, ji navštívily miliony turistů. Na snímku je část jeskyně nazvaná Křišťálová palác dračího krále.

V rámci druhu jsou k vidění jedinci s modrým nebo zelenomodrým kovovým zbarvením.

Netopýři se kořistí pavouků stávají mnohem častěji, než si biologové dříve mysleli.

Křídelnice jsou pěstovány zejména ve sklenících botanických zahrad. Jako pokojové rostliny jsou poměrně náročné, zejména na vzdušnou vlhkost. Na snímku křídelnice Pteris vittata. 

Vonokvětky jsou příbuzné ptačím zobům, od nichž se odlišují tím, že květy vyrůstají ve svazečcích; nikoliv v latě na konci větví. Atraktivní stálezelené stromy a keře s kožovitými listy připomínají cesmíny. Od nich se však poznají podle vstřícných listů. Květy vonokvětek jsou čtyřčetné a jejich korunní lístky obvykle srůstají v trubku. Tyčinky bývají dvě nebo čtyři. Plodem je peckovice. Anglický název Devilwood (ďábelské dřevo) odkazuje na obtížně zpracovatelné dřevo některých druhů. Na snímku vonokvětka cesmínolistá v kultivaru Rotundifolius jako bonsai.

Vlci jsou skvělými rodiči, ale i strýci a tetami. Malí vlci jsou proto určitě nejprivilegovanějšími členy vlčí smečky.

Chroust obecný dorůstá až tří centimetrů. Je pro něj charakteristické hnědé zbarvení se zlatavými chloupky pod krovkami. Sameček má na tykadlové paličce sedm lístků, samička pouze šest. Na spodní části zadečku jsou nápadné bílé klíny na černém podkladu.

Mořský plž Elysia chlorotica se živí mořskou řasou Vaucheria litorales a díky tomu sám dokáže využít fotosyntézy. Výrazně zelená barva jinak průsvitného mořského plže je dána chloroplasty, které si živočich ukládá do buněk lemujících jeho střevo.

Koroun bezzubý byl největším zástupcem řádu sirén, kam patří dosud žijící dugongové a kapustňáci. Až devět metrů dlouzí korouni se nikdy úplně neponořovali pod hladinu, takže bylo snadné je ulovit.

Masivní kusadla tesaříka rodu Bathocera.

Pohled na Higway 1 nad pobřežím Pacifiku. Z mnoha vyhlídkových parkovišť je možné pozorovat migraci velryb, skotačení delfínů nebo vyder mořských.

Malpa pruhohřbetá při používání kamenného „kladiva“ ve volné přírodě.