Když se role obrátí: Vědci poprvé nafilmovali kosatky lovící mladé žraloky bílé
Vědcům se poprvé v historii podařilo zachytit, jak kosatky v kalifornských vodách cíleně loví mláďata žraloků bílých. Podle vědců jde o pozoruhodný důkaz inteligence kosatek i měnících se vztahů v oceánském ekosystému.
Vědcům se poprvé v historii podařilo natočit dramatické záběry, na nichž kosatky útočí na mladé žraloky bílé v jejich přirozené „školce“. Badatelé sledovali dva takové útoky pomocí dronů v Kalifornském zálivu a výsledky svých zjištění zveřejnili v časopise Frontiers in Marine Science.
Záběry z roku 2020 ukazují skupinu pěti kosatek, které systematicky napadly mladého žraloka bílého. Dravci jej vytlačili k hladině a poté převrátili na záda – čímž žraloka uvedli do stavu tzv. tonické nehybnosti, dočasného ochrnutí, při kterém ztrácí prostorovou orientaci. Jakmile byl žralok paralyzován, kosatky se na něj vrhy, přičemž cílily především na jeho játra, která jsou mimořádně bohatá na tuky a energii. Stejný scénář se opakoval i v roce 2022 – opět pětice kosatek převrátila mladého žraloka a sežrala jeho játra.
Analýza tvaru hřbetních ploutví potvrdila, že v obou případech šlo o stejnou skupinu – biology označovanou jako „Moctezumovu tlupu“. Podle vedoucího výzkumu, mořského biologa Ericka Higuery Rivase, je toto chování důkazem mimořádné inteligence a sociálního učení kosatek. Lovecké strategie se totiž dědí a v rámci tlup se systematicky předávají mladším generacím.
Dosud byly známé případy, kdy kosatky napadaly dospělé bílé žraloky – většinou kvůli většímu množství masa nebo snaze odstranit konkurenci v potravním řetězci. Nové záběry ale poprvé prokazují cílený lov mladých jedinců.
Vědci se domnívají, že tato změna může souviset s oteplováním oceánů, které posouvá oblasti žraločích školek do oblastí, kde kosatky běžně loví. Žraločí mláďata žijí od narození samostatně – jejich „školky“ tak připomínají spíše sirotčince bez ochrany dospělých. Za normálních okolností to není problém, protože mladí bílí žraloci mají jen málo přirozených nepřátel. Pokud se ale kvůli oteplování moří přiblíží k teritoriím kosatek, mohou se snadno stát jejich kořistí.
Podle odbornice na predaci kosatek Alison Townerové z Rhodeské univerzity v Jižní Africe může mít takové narušení „školkových“ oblastí dlouhodobé dopady: „Pokud půjde jen o ojedinělé útoky, žraloci se přizpůsobí. Pokud se z toho ale měl stát běžný jev, mohou být mláďata vytlačena do méně vhodných či vyloženě nebezpečnějších míst – a to by mohlo ovlivnit celý mořský ekosystém.“
Nový výzkum tak nejen odhaluje další důkaz o promyšleném chování kosatek, ale i to, jak klimatické změny mohou překreslovat hranice mezi predátorem a kořistí v oceánech.
