Skvrny na kamenech z kráteru Jezero: Možné stopy dávného života na Marsu
Skvrny na kamenech, objevené roverem Perserverance během cesty do kráteru Jezero, podle výsledků analýz obsahují organické látky a mohly by být stopami dávného života. Ve hře jsou ale i méně senzační vysvětlení.
Americký rover Perseverance, který od února 2021 operuje na povrchu Marsu v oblasti kráteru Jezero, zhruba před rokem objevil kámen, který dostal přezdívku Chevaya Falls. Na tomto kameni, a také na dalších podobných ve formaci zvané Bright Angel, se nacházejí skvrny připomínající leopardí vzor.
Podle analýzy týmu odborníků, kterou vedl geolog a planetární vědec Joel Hurowitz z Newyorské státní univerzity ve Stony Brooku, je nejlepším vysvětlením přítomnosti „leopardích skvrn“ nějaký biologický proces. Pokud by to byla pravda, šlo by o jeden z nejvýznamnějších objevů v dějinách hledání života ve vesmíru.
Leopardí skvrny na kamenech
Vzhledem k tomu, že na naší planetě neprobíhají bujaré oslavy, to není zatím tak horké. Problém je v tom, že leopardí skvrny sice připomínají pozemské horniny se stopami působení dávných mikroorganismů, ale současně jsou stále ve hře nebiologické procesy, které nabízejí sice méně atraktivní, ale stále jednodušší vysvětlení.
Výzkum leopardích skvrn na kameni Chevaya Falls a na dalších kamenech u kráteru Jezero na Marsu, jehož výsledky zveřejnil vědecký časopis Nature, pravděpodobně nepřinese definitivní verdikt, zda jde o stopy živých organismů či nikoliv. Bude to možné zjistit, až vzorky z těchto hornin dostanou do rukou vědci a budou mít možnost je důkladně prozkoumat.
Data, která získal rover Perseverance ukazují, že leopardí skvrny obsahují organický materiál. To ale ještě tolik neznamená. Podobný organický materiál se najde například na planetkách a na Marsu je ve skutečnosti dost běžný. Tento organický materiál přitom často vzniká zcela nebiologickými procesy. Výzkum pokračuje dál a vědci zjišťují, které konkrétní biologické či nebiologické procesy se mohly podílet na vzniku leopardích skvrn.
