NASA odhalila plány budoucí lunární základny. Ještě před příletem astronautů vyšle robotické průzkumníky

NASA urychluje vývoj technologií, které mají připravit půdu pro dlouhodobou přítomnost člověka na Měsíci. Ještě před příletem astronautů chce na jeho povrch dopravit vozítka, vědecké přístroje a další infrastrukturu nezbytnou pro budoucí lunární základnu. Jedním z nejvýznamnějších připravovaných projektů je rover PROMISE, který by měl odstartovat v roce 2028.

Robotický průzkumník po vzoru marsovských roverů

NASA na sobotní tiskové konferenci představila podrobnosti mise PROMISE (Polar Rover for Observation, Mapping and In-Situ Exploration). Vozítko vychází z konstrukčního konceptu marsovských roverů Perseverance a Curiosity. Na Měsíc by mělo dorazit na palubě přistávacího modulu společnosti Blue Origin koncem roku 2028. Jeho základní mise je plánována na 18 měsíců.

Rover ponese vrták a další vědecké přístroje určené ke studiu měsíčního regolitu a radiace. Povrch Měsíce bude zkoumat také způsobem podobným marsovským vozítkům. Vedením projektu byl pověřen planetární vědec James Keane z Jet Propulsion Laboratory NASA.

Podle Nicky Foxové, zástupkyně administrátora NASA pro vědu, má PROMISE sloužit jako průzkumník budoucích operací lunární základny a zároveň hledat zdroje v okolí měsíčního jižního pólu. Právě tato oblast patří k relativně málo prozkoumaným částem Měsíce.

NASA považuje robotické mise za důležitou součást příprav na návrat astronautů. Šéf agentury Jared Isaacman zdůraznil, že každé zařízení, které se podaří na Měsíci vyzkoušet a zprovoznit, přibližuje uskutečnění dlouhodobé lidské přítomnosti.

Cesta k trvalé přítomnosti lidí

NASA plánuje v průběhu příštích deseti let vybudovat podmínky pro dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci. První kroky představuje program Artemis, jehož jednotlivé mise mají zajistit návrat astronautů na lunární povrch.

Mise Artemis II již letos vyslala čtyři astronauty na oblet Měsíce a zpět. Posádka se přitom vzdálila od Země více než kterýkoli člověk před ní.

Následující Artemis III je nyní plánována na začátek roku 2027. Jejím úkolem bude otestovat dva potenciální lunární přistávací moduly: Blue Moon od společnosti Blue Origin a upravenou verzi kosmické lodi Starship od SpaceX. Ani u jednoho ale zatím není jasné, zda je pro takovou misi připraven. Úřad generálního inspektora NASA již dříve upozornil, že tato skutečnost může představovat překážku pro lunární plány. 

Artemis IV má v roce 2028 přivést astronauty zpět na měsíční povrch poprvé po více než 50 letech.

Přistávací moduly, drony i komunikační družice

NASA a její průmysloví partneři postupně mění přístup k lunárním misím. Nechtějí se soustředit pouze na jednotlivé lety, ale budovat širší systém tvořený přistávacími moduly, vozítky, vědeckými přístroji a další technikou.

V rámci programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS) má podle manažera programu Moon Base Carlose Garcíi-Galána do konce letošního roku vzniknout celkem 22 zakázek na dopravu nákladů pomocí lunárních přistávacích modulů. Dalších šest zakázek získaly společnosti v rámci programu Venture Class Acquisition and Dedicated Rideshare Land Services (VADR).

Mezi připravovanými projekty je orbitální přepravní zařízení, které bude dopravovat náklady na měsíční povrch i na oběžnou dráhu. Společnost Intuitive Machines má dodat také družice určené k budování komunikační, navigační a další digitální infrastruktury.

Dalším projektem jsou drony MoonFall, které má k Měsíci dopravit raketa New Glenn společnosti Blue Origin. Stroje budou vysazeny poblíž jeho povrchu a následně se mají pohybovat u jižního pólu. Jejich úkolem bude shromažďovat a předávat data pozemnímu řízení ještě před příletem astronautů v rámci misí Artemis.

Do budoucna NASA zvažuje také využití kosmické lodi Blue Ring od Blue Origin k posílení komunikačních možností v okolí Měsíce. Projekt je však stále ve vývoji. Do testování komunikace na větší vzdálenosti se má zapojit rovněž systém Starlink společnosti SpaceX. Podle Garcíi-Galána by se SpaceX později mohla ucházet o komerční kontrakt na poskytování služeb pro infrastrukturu lunární základny.

Až šest tun nákladu

NASA současně připravuje další fázi programu CLPS označovanou jako CLPS 2.0. Její součástí bude vývoj nové generace přistávacích modulů, které agentura potřebuje pro období pravidelných návratů lidí na Měsíc.

Nová zařízení budou muset zvládnout podstatně těžší náklady, a to až šest tun. Na jejich vývoji se mají podílet společnosti Blue Origin, Lockheed Martin, SpaceX, Voyager Technologies, Intuitive Machines, Northrop Grumman, Firefly Aerospace a ispace-U.S.

Podle Nicky Foxové ale budoucí vědecké možnosti lunární základny nebudou záviset pouze na množství dopravených přístrojů, nýbrž i na jejich kvalitě. Vědecké mise včetně roveru PROMISE mají především pomoci zajistit, aby lidé na Měsíci dokázali nejen přežít, ale také dlouhodobě fungovat.

Robotický průzkumník tak představuje jeden z prvních kroků k rozsáhlejšímu programu výzkumu a budování lunární infrastruktury.