Astronomové pořídili dosud nejostřejší a nejcitlivější snímek nízkofrekvenční rádiové oblohy. Zachycuje desítky tisíc rádiových zdrojů
Mezinárodní tým astronomů vytvořil pomocí radioteleskopické sítě LOFAR velmi detailní mapu vesmíru v oblasti rádiových vln. Osm miliard pixelů odhaluje vzdálené galaxie, aktivní černé díry i oblasti zrodu hvězd. Nový snímek otevírá nevídané možnosti studia vývoje galaxií a jejich okolí v průběhu historie vesmíru.
Výřez nové mapy nízkofrekvenční rádiové oblohy. (foto: arXiv, De Jong, CC BY-SA 4.0)
Mezinárodní tým vedený vědci z nizozemské Leidenské univerzity vytvořil pomocí radioteleskopické sítě Low Frequency Array (LOFAR) dosud nejostřejší a nejcitlivější rádiový snímek oblohy v oblasti nízkých rádiových frekvencí. Zachycuje téměř 63 000 rádiových zdrojů, mezi nimiž jsou aktivní galaktická jádra a galaxie s intenzivní tvorbou hvězd.
Zobrazená část oblohy má rozlohu přibližně 25násobku zdánlivé plochy Měsíce v úplňku. Badatelé své výsledky zveřejnili na preprintovém serveru arXiv. V rámci výzkumu pozorovali oblast ELAIS-N1, dobře prozkoumanou část severní oblohy, v níž se nachází velké množství slabých a vzdálených galaxií.
Osmimiliardový snímek
Nový snímek má dvacetkrát větší rozlišení než dosud nejcitlivější snímek této oblasti záření pořízený pomocí soustavy LOFAR. Pro představu, jeho rozlišení by umožnilo rozeznat minci ze vzdálenosti přibližně deseti kilometrů. Celý obraz obsahuje osm miliard pixelů. Data pro vytvoření snímku se sbírala více než 200 hodin a jejich objem dosáhl 400 terabajtů.
Ještě před několika lety bylo zpracování takového množství dat pro jediný osmimiliardový snímek s tak vysokým rozlišením prakticky nemožné. Výzkumný tým a jeho spolupracovníci ale vyvinuli vylepšené metody kalibrace a redukce dat, které během posledních několika let snížily výpočetní náročnost více než desetkrát.
Data jsou nyní veřejně dostupná celé astronomické komunitě. Velká část jejich vědeckého potenciálu totiž spočívá v možnosti kombinovat nová pozorování se snímky stejné oblasti oblohy pořízenými jinými teleskopy v dalších oblastech elektromagnetického spektra, například v optickém, infračerveném a rentgenovém záření. Astronomové tak budou moci určit vlastnosti jednotlivých zachycených rádiových zdrojů, včetně jejich vzdálenosti a hmotnosti.
Jednou z nejpočetnějších skupin objektů na novém snímku jsou aktivní galaktická jádra, tedy kompaktní a velmi zářivé centrální oblasti galaxií, jejichž energii dodává hmota spirálovitě padající do supermasivní černé díry. Tyto procesy mohou pohánět mohutné výtrysky hmoty, jejichž rádiové záření mohou detekovat rádiové teleskopy jako je LOFAR.
