Jak by vypadala Země bez života? Vědci vytvořili model planety, který pomůže hledat organismy na vzdálených světech
Jak by vypadala Země, kdyby na ní nikdy nevznikl život? Vědci z Washingtonské univerzity vytvořili model, který simuluje geochemický vývoj Země bez vlivu organismů.
Nový model ukazuje, jak by vypadala Země, kdyby na ní nikdy nevznikl život. (ilustrace: Wikimedia Commons, 852278-MCS, CC BY-SA 4.0)
Pro vědce hledající život na vzdálených planetách nastává velice rušné období. Astronomové doposud katalogizovali více než 6 000 planet mimo naši Sluneční soustavu a zkoumají atmosféry těch nejslibnějších světů. Pátrají v nich po chemických látkách, které by mohly ukazovat na biologické procesy.
Astrobiology zajímají především atmosféry podobné té pozemské, které zadržují dostatek tepla, aby na povrchu planety mohla existovat kapalná voda, považovaná za klíčovou přísadu pro život pozemského typu.
Vědci ale současně potřebují rozlišovat mezi světy, které jsou pouze „obyvatelné“, a těmi skutečně „obydlenými“. K tomu je nutné vědět, jaké atmosférické podmínky mohou na planetě vzniknout a přetrvávat i bez přítomnosti života. Teprve pak bude možné věrohodněji identifikovat planety, jejichž atmosféru lze vysvětlit jedině působením živých organismů.
Země bez života
Jak by ale obyvatelná planeta bez života mohla vypadat? Odborníci Washingtonské univerzity kvůli tomu vytvořili složitou virtuální Zemi odpovídající té současné (za 500 milionů let ode dneška), s jednou zásadní úpravou – úplně z její historie odstranili život.
Ve výzkumu, jehož výsledky uveřejnil odborný časopis The Planetary Science Journal, vědci simulovali geochemický vývoj Země během pěti miliard let. Model pokrývá období od vzniku planety před 4,5 miliardy let až přibližně do budoucnosti vzdálené 500 milionů let. Simulace zachycuje, jak v průběhu času kolují chemické látky mezi zemským jádrem, pláštěm, kůrou, povrchem a atmosférou, to vše ale bez přítomnosti života.
Nový model je možné zobecnit a využít k předpovídání vývoje atmosféry jakékoli kamenné planety. Může také pomoci odhalit známky života v atmosférách, které se od předpovědí modelu odchylují.
„Tento model nám může pomoci pochopit, jak mohou obyvatelné planety bez života napodobovat planety obydlené,“ říká hlavní autorka studie Samantha Gilbert-Janizeková. „Až budeme interpretovat pozorování atmosféry exoplanety, tento nástroj nám pomůže určit pravděpodobnost, že to, co pozorujeme, skutečně svědčí o přítomnosti života na jejím povrchu.“
Gilbert-Janizeková dodává, že tento model může pomoci také při navrhování budoucích teleskopů určených ke studiu vzdálených planet. Jedním z takových projektů je navrhovaná observatoř Habitable Worlds Observatory, která by měla hledat potenciálně obyvatelné světy a známky života mimo naši Sluneční soustavu.
