Kde hledat mimozemský život? Prosperovat by mohl i na vodíkových planetách

08.05.2020 - Stanislav Mihulka

Kde hledat mimozemský život? Pozornosti by nám neměly uniknout světy s atmosférou plnou vodíku. Podle vědců mohou být plné jednoduchých organismů

<p>Budoucí teleskopy mohou hledat život na vodíkových planetách.</p>

Budoucí teleskopy mohou hledat život na vodíkových planetách.


Reklama

V budoucnosti se objeví nové generace teleskopů, nebo spíše megaskopů, které nám dovolí pohlédnout na blízké exoplanety. Společně s dalšími přístroji budou pečlivě zkoumat jejich atmosféru, a zjišťovat, jaké je její chemické složení. Cílem těchto pátrání bude odhalit na exoplanetách sebemenší náznaky přítomnosti cizího života.

Jak ale upozorňuje astronomka Sara Seager z amerického institutu MIT se svými kolegy, při hledání mimozemského života můžeme být příliš „zeměstřední“. Známe totiž jenom jeden život, ten pozemský, a je pro nás obtížné si představit, že by život mohl existovat a dokonce velmi dobře prosperovat i ve velmi odlišných prostředích.

Život na vodíkových světech

Tým Seagerové uskutečnil laboratorní experimenty,  nichž zjistili, že mikroorganismy mohou velmi dobře přežívat a množit se i na světech s vodíkovou atmosférou. Takové planety by přitom byly velmi odlišné od Země, v jejíž atmosféře převládá dusík, a v menší míře kyslík. Pokud bychom se příliš fixovali na planety blízce podobné Zemi, mohly by takové světy snadno uniknout naší pozornosti.

TIP: Jak vystopovat mimozemský život? S detektory oxidu uhelnatého!

Vodík je velmi lehký. Mnohem lehčí než dusík i kyslík. Proto by se atmosféra, kterou by z velké části tvořil vodík, zřejmě rozprostírala mnohem dále od planety, než je tomu v případě Země a podobných kamenných planet. To by byla rozhodně dobrá zpráva pro astronomy, protože takovou atmosféru by bylo snazší pozorovat a studovat. 

  • Zdroj textu:

    MIT News

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907