Betelgeuse má skutečně parťáka: Objev může změnit pohled na vznik dvojhvězd
Ještě před nedávnem šlo o odvážnou hypotézu, dnes už ale mají astronomové jasno – slavný rudý veleobr Betelgeuse má skutečně svého hvězdného společníka. Vzdor očekávání jím ale není ani neutronová hvězda a ani bílý trpaslík.
Betelgeuse – rudý veleobr z ramene souhvězdí Orionu – fascinuje astronomy už po staletí. Teprve v poslední době se ale začaly vršit důkazy, že tahle nestabilní hvězdná celebrita vlastně nebyla nikdy úplně sama. Jedním z prvních, kdo přišel s teorií hvězdného společníka Betelgeuse byl loni teoretický astrofyzik z newyorského Centra pro výpočetní astrofyziku Jared Goldberg. V létě jeho předpoklad potvrdil tým astrofyzika Steva Howella a nyní přichází další potvrzení od vědců z Carnegie Mellon University.
Když hvězda září až příliš
Betelgeuse je skutečný vesmírný gigant – září zhruba tisíckrát jasněji než naše mateřská hvězda a v průměru ji překonává přibližně 700krát. Sledovat cokoliv v jejím bezprostředním okolí je proto jako „pokoušet se vyfotit světlušku vedle reflektoru auta,“ jak s nadsázkou říká astrofyzička Anna O’Gradyová, která vedla nejnovější výzkum rudého veleobra.
Klíčový okamžik přišel na začátku loňského prosince, kdy se hvězdný společník přezdívaný Betelbuddy na krátkou dobu vzdálil od Betelgeuse nejvíc, jak to jeho oběžná dráha umožňuje. Tento vzácný okamžik si vědci nemohli nechat ujít a s nevídanou rychlostí získali pozorovací čas hned dvou špičkových observatořích – Hubbleova vesmírného dalekohledu a rentgenové observatoře Chandra.
Ani neutronová hvězda, ani bílý trpaslík
Vědci původně zvažovali, že by hvězdným společníkem Betelgeuse mohl být kompaktní objekt – například neutronová hvězda nebo bílý trpaslík, který by „odsával“ materiál ze svého obřího souseda. Takové chování by zanechalo typické stopy akrece v rentgenovém spektru – ale žádné se nenašly.
Namísto exotického zbytku po výbuchu supernovy vědci našli stopy po mladé hvězdě podobné našemu Slunci.
Nové odpovědi i nové otázky
Zjištění týmu O’Gradyové má i své širší souvislosti. Betelgeuse je známý svými šestiletými cykly doprovázenými změnami jasnosti, které doposud mátly astronomy. Studie z roku 2024 už naznačila, že by toto chování mohlo souviset s přítomností hvězdného společníka. Nyní tento scénář konečně dostává pevný pozorovací základ.
Vedle odpovědí ale objev přináší i nové hádanky. Hmotnost Betelgeuse odpovídá zhruba 16 až 17 hmotnostem Slunce, zatímco její nově potvrzený společník má hmotnost srovnatelnou s naší mateřskou hvězdou. Takto extrémní rozdíl hmotností je v binárních systémech neobvyklý a současné modely formování dvojhvězd ho neumí dobře vysvětlit. Vědci proto mluví o začátku nového směru výzkumu. Je podle nich možné, že podobné „extrémně nerovnovážné dvojhvězdy“ mohou být ve vesmíru četnější, jen je zatím neumíme odhalovat.
