Betelgeuse má průvodce: Vědci odhalili skrytou hvězdu v těsné blízkosti rudého veleobra
Rudý veleobr Betelgeuse není sám – astronomové poprvé potvrdili existenci jeho skrytého hvězdného společníka.
Jedna z nejjasnějších hvězd na noční obloze – Betelgeuse – má hvězdného společníka. Přestože se jeho existenci podařilo potvrdit až nyní, pro odborníky nejde o úplné překvapení. O hvězdném průvodci Betelgeuse vědci spekulují již nějakou dobu.
Kolos v Orionově rameni
Od Betelgeuse nás dělí 550 světelných let a jeho rozměry jsou ohromující – poloměr tohoto veleobra je zhruba 700× větší než Slunce. Ačkoliv jde v kosmických měřítcích relativně o mladou hvězdu (cca 10 milionů let), nachází se již v pozdním stádiu svého života.
Vědci vědí, že Betelgeuse mění svou jasnost v cyklech – hlavní z nich trvá zhruba 400 dní, ale existuje i druhý cyklus s periodou přibližně šesti let. A právě tento delší rytmus vedl některé vědce k hypotéze, že za ním může stát druhá, doprovodná hvězda.
Betelgeuse přitáhl zájem vědců v letech 2019–2020, kdy došlo k výraznému poklesu jeho jasnosti. Tehdy se začalo spekulovat, že Betelgeuse možná brzy vybuchne jako supernova. Nakonec se ale ukázalo, že šlo o mračno prachu, které hvězda sama vyvrhla.
Pokles jasnosti ale otevřel dveře k novým výzkumům a vedl vědce k důkladnému přezkoumání archivních dat – a právě z těchto dat se zrodila hypotéza o neviditelném hvězdném společníkovi.
Hvězdný pár odhalen
Nepolapitelný společník byl nyní poprvé přímo detekován týmem vedeným astrofyzikem Stevem Howellem z NASA. Klíčem k úspěchu byla technologie zvaná speckle imaging, využívající velmi krátké expoziční časy, které dokážou potlačit optické zkreslení způsobené zemskou atmosférou.
Howellův tým použil přístroj ʻAlopeke na teleskopu Gemini North, jehož 8,1metrové zrcadlo poskytlo potřebné rozlišení. A právě díky této kombinaci se podařilo spatřit slabého průvodce přímo vedle zářícího veleobra Betelgeuse – něco, co se až dosud zdálo nemožné.
Kdo je tajemný společník?
Nově objevená hvězda je přibližně 1,5krát hmotnější než Slunce, ale až šestkrát slabší než Betelgeuse v optickém světle. Podle vědců jde o hvězdu spektrální třídy A nebo B, která zatím nedosáhla hlavní posloupnosti. Jde tak patrně o horkou, mladou, modrobílou hvězdu, která zatím nezačala spalovat vodík ve svém jádru.
Od Betelgeuse ji dělí čtyřikrát větší vzdálenost, než Zemi a Slunce – to je mimořádně blízko, zvlášť vezmeme-li v úvahu, že se nachází uvnitř rozsáhlé vnější atmosféry Betelgeuse. Jde tak také o první přímé pozorování hvězdného průvodce obíhajícího uvnitř atmosféry rudého veleobra.
Společný osud?
Obě hvězdy pravděpodobně vznikly ve stejnou dobu, ale jejich životní dráhy se budou dramaticky lišit. Těžší a nestabilnější Betelgeuse jednou exploduje jako supernova – pravděpodobně během příštích 100 000 let. Její společník ale může zahynout mnohem dříve, protože gravitační síly způsobí, že do Betelgeuse spirálovitě zapadne – možná už během následujících 10 000 let.
Objev průvodce Betelgeuse může pomoci vysvětlit, proč někteří rudí veleobři vykazují periodické změny jasnosti v dlouhých časových škálách. Příležitost k pozorování jeho společníka se naskytne již brzy – v listopadu 2027, kdy se tento hvězdný průvodce znovu dostane do největšího vzdálenosti od Betelgeuse a bude tak lépe viditelný.
