Tajemné struktury atmosféry Slunce: Jak vznikají spikule a flokule?
Sluneční atmosféra představuje velmi dynamické místo, kde cyklicky vzniká řada zajímavých útvarů. Mezi ty nejzajímavější patří spikule a flokule.
Termíny spikule a flokule popisují různé typy struktur ve sluneční atmosféře, především v chromosféře. Zmíněná tenká vrstva atmosféry je silná několik tisíc kilometrů a je transparentnější než fotosféra, na kterou bezprostředně navazuje. Za běžných okolností ji lze pozorovat jen při zatmění Slunce, stejně jako korónu.
Spikule coby úzké, dynamické výtrysky horkého plazmatu sahají do výšky několika tisíc kilometrů nad povrch hvězdy. Patří mezi nejběžnější jevy v chromosféře a připomínají stébla trávy nebo jehličí trčící z povrchu Slunce, pokud jeho okraj pozorujeme například ve vodíkové čáře Hα. Rozeznáváme dva typy, přičemž jeden z nich zřejmě pohánějí magnetohydrodynamické vlny a druhý magnetická rekonexe. Je možné, že spikule hrají určitou roli v ohřevu koróny a v transportu hmoty mezi ní a chromosférou.
Naproti tomu flokule představují jasné oblasti v chromosféře pozorované ve spektrálních čárách, jako je Hα. Často odpovídají místům se silným magnetickým polem, například v okolí slunečních skvrn, a při pohledu pod ně bychom nejspíš narazili na jinou atmosférickou strukturu – na fotosférické fakule. Plazma ve fakulích i flokulích je teplejší než v okolí. Jednotlivé flokule se shlukují do větších celků a vytvářejí tzv. chromosférickou pláž. Obě uvedené struktury tedy tvoří jiné projevy magnetické aktivity Slunce.
