Poklad z vesmírného archivu? Astronomové našli možného kandidáta na devátou planetu Sluneční soustavy
V archivních infračervených pozorováních z 80. let a počátku nového tisíciletí se podařilo najít objekt, který by mohl být vzdálenou planetou Sluneční soustavy.
Astronomové pátrají po hypotetické planetě Devět už léta. Nyní možná našli její stopu v archivech starých desítky let. (ilustrace: Wikimedia Commons, Tom Ruen, CC BY-SA 4.0)
Hledání hypotetické planety Devět před časem přineslo zajímavou stopu. Mezinárodní tým astronomů v roce 2025 zveřejnil v odborném časopise PASA studii, v níž odhalil možného kandidáta díky porovnání archivních dat dvou infračervených observatoří: americké družice IRAS z počátku 80. let a japonské observatoře AKARI, která pozorovala oblohu v letech 2006 a 2007.
Dlouhý časový odstup mezi pozorováními umožnil hledat objekty, které se za dvě desetiletí na obloze posunuly. Výzkumníci prověřili stovky tisíc potenciálních detekcí, a nakonec jim zůstal jediný kandidát. Jeho jasnost i zaznamenaný pohyb odpovídaly tomu, co by vědci od takto vzdálené planety očekávali.
Nejistý kandidát na planetu Devět
Jenže je tu háček. Z pouhých dvou pozorovaných bodů nelze spolehlivě určit celou oběžnou dráhu. Navíc není jisté, zda obě detekce skutečně zachycují stejný objekt. Mohlo jít například o proměnnou hvězdu nebo záblesk vzdálené galaxie. Ještě větší problém ale představuje předpokládaný sklon dráhy.
Astronomové Mike Brown a Konstantin Batygin, kteří v roce 2016 přišli s hypotézou planety Devět, vypočítali, že její oběžná dráha by měla být skloněná přibližně o 15 až 20 stupňů vůči oběžné rovině Země. U nového kandidáta však vychází sklon kolem 120 stupňů. Brown a Batygin proto pochybují, že jde o hledanou planetu. Konstantin Batygin pro případné těleso dokonce navrhl označení „Planeta 8,5“.
Rozhodnout by mohla další pozorování. Naději představuje zejména nová observatoř Very C. Rubinové, která pořizuje rozsáhlé a velice citlivé snímky oblohy. Zatím ale nemáme pevný důkaz ani o existenci planety Devět, ani o novém planetárním přírůstku. Máme jen zajímavou stopu, která může vést k velkému objevu, ale také do slepé uličky.
Pluto jako inspirace
Postup, který výzkumníci v případě hypotetické planety Devět použili, připomíná způsob, jakým americký astronom Clyde Tombaugh objevil Pluto v roce 1930. Už předtím někteří astronomové předpovídali existenci další planety, tehdy označované jako Planeta X. Písmeno X přitom neznamenalo římskou desítku, ale odkazovalo na něco záhadného a neznámého.
Na základě výpočtů oběžné mechaniky se vědci pokusili určit, kde by se hledané těleso mohlo na obloze nacházet. Tombaugh následně opakovaně fotografoval rozsáhlou oblast kolem předpokládané polohy a porovnával jednotlivé snímky. Hledal světelný bod, který se vůči vzdáleným hvězdám postupně posouvá. Po několika měsících objevil Pluto.
Celé pátrání však bylo do značné míry šťastnou náhodou. Předpovědi polohy planety vycházely z chybných předpokladů, takže Pluto astronomové ve skutečnosti našli náhodou.
