Krátký život vlasatic: Jak zanikají komety?

10.11.2018 - Michal Švanda

<p>Kometu Shoemaker-Levy 9 roztrhaly slapové síly Jupitera na kusy a ty následně dopadaly do atmosféry plynného obra. Přes dvacet úlomků, s rozměry od 0,5 do 3 km, zmizelo v průběhu sedmi dní v oblacích planety</p>

Kometu Shoemaker-Levy 9 roztrhaly slapové síly Jupitera na kusy a ty následně dopadaly do atmosféry plynného obra. Přes dvacet úlomků, s rozměry od 0,5 do 3 km, zmizelo v průběhu sedmi dní v oblacích planety


Reklama

Komety nepředstavují žádná zvláštní tělesa – ve skutečnosti se jedná jen o obří kusy špinavého ledu. Zajímavými se stávají až v okamžiku, kdy se dostanou do blízkosti Slunce.

Sluneční záření přinutí led sublimovat, do okolí kometárního jádra se uvolňuje prach a na něm se rozptyluje světlo. Vzniká koma a později i ohon, tedy to, co dělá kometu kometou. Každým průletem kolem naší centrální hvězdy však vlasatice přijde o značnou část své hmotnosti. Například Halleyova kometa ztrácí podle odhadů v maximu aktivity až 60 tun hmoty za sekundu a při jednom průletu přijde celkově asi o 6 × 1011 kg látky. Při její hmotnosti to znamená, že se zcela vypaří zhruba za sto průletů. 

TIP: Proč některé komety nemají ohon?

Čím blíž ke Slunci se vlasatice dostane, tím rychleji o hmotu přichází. Komety Kreuzovy rodiny, tzv. „lízači Slunce“, pronikají dokonce tak blízko, že typicky nepřežijí ani jediný průlet a někde v hlubinách sluneční atmosféry se vypaří již při prvním přiblížení. 

Některé vlasatice se rozpadnou na menší úlomky: Příčinou může být slapové působení naší hvězdy nebo velkých planet, případně vysoká aktivita komety samotné. Velké planety mohou rovněž vlasatici gravitačními „šťouchy“ ze Sluneční soustavy vystrčit. V neposlední řadě se pak komety, podobně jako planetky, mohou srážet s dalšími tělesy solárního systému – jako třeba Shoemaker-Levy 9 v roce 1994. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Každý, kdo na radnici přinese krysí ocas, dostane jeden cent!

Historie

Pořádné lepidlo se hodí i chirurgům

Věda

Nobelovu cenu nezískal Einstein za svoji revoluční teorii, ale až v roce 1922 za vysvětlení fotoelektrického jevu

Vesmír
Cestování

Příslušníci regimentu RAF s průzkumným vozidlem Humber, Holandsko 1944.

Válka
Reklama

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907