Dvě ze tří galaxií skupiny Arp 248 spojuje pozoruhodný proud hmoty. (foto: ESA/Hubble & NASA, J. Dalcanton, CC BY-SA 4.0)

V oblasti lunárního vulkanického komplexu Mons Rümker se nacházejí horniny, které vyvřely přibližně před 2 miliardami let. (foto: Wikimedia Commons, NASA (Apollo 15), CC0)

Pozůstatky po explozi supernovy v souhvězdí Plachet – působivý útvar se nachází jen asi 800 světelných let od Země a patří k nejbližším svého druhu, které známe. (foto: ESO, CC BY 4.0)

Neznámí hackeři vyřadili z provozu soustavu radioteleskopů ALMA v Chile. (foto: ESO, C. Malin, CC BY-SA 4.0)

Neil Armstrong a Edwin Aldrin se připravují k letu na Měsíc, kde později málem uvázli. (foto: NASA, CC0)

Vizualizace protoplanetárního disku kolem nově se tvořící hvězdy. Část světla z erupcí dopadá na okraj disku a vytváří ozvěnu, která astronomům umožňuje vypočítat jeho velikost. (foto: Shutterstock)

Krajina rudé planety, jak ji zachytil rover Curiosity. V pozadí se nachází dno kráteru Gale. Pode vědců se zde před 3,5 miliardami let rozkládal mohutný oceán. (foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS, CC BY-SA 4.0)

Nad observatoří ESO La Silla v Chile se velkolepě zjevují gigantické oblasti zářícího vodíku HII. Vlevo od středu snímku se rozkládá komplex mlhovin v Orionu (oproti tomu, jak jej známe na severní polokouli, je vzhůru nohama). Vpravo pak přitahuje pozornost velká mlhovina Gum 12. (foto: © Petr Horálek)

Nová zpráva o blízkozemních planetkách je založená na pozorováních nedávno zříceného radioteleskopu Arecibo. (foto: Arecibo Observatory, CC0)

Vodní souhvězdí nabízí pohledné hvězdokupy i průhledné mlhoviny. (ilustrace: Wikimedia Commons, Library of Congress, Sidney Hall, CC0)

Umělecká představa srážky neutronových hvězd. (ilustrace: Tohoku University, CC0)

Nejnápadnější útvar na Io, vulkán Pele, se prozrazuje nápadně červeným vějířem sopečných uloženin s průměrem přes tisíc kilometrů! Záběr pořídila 19. září 1997 sonda Galileo, ze vzdálenosti zhruba půl milionu kilometrů. (foto: NASA, JPL, University of Arizona, CC0)

Vizualizace mikrokvazaru SS 433 ze souhvězdí Orla. (ilustrace: NASA.APOD, DESY, Science Communication Lab, CC BY 4.0)

Co způsobilo veliký nárůst obsahu uhlíku-14 v letokruzích stromů z let 774 a 775 našeho letopočtu? (ilustrace: University of Queensland, CC0)