19. 08. 2022Skupiny malých roverů by mohly pronikat do jeskynních prostor na Měsíci a na další obtížně dostupná či nebezpečná místa. (foto: Lunar Zebro, TU Delft, CC0)
21. 07. 2022Blazary jsou zjednodušeně řečeno velmi kompaktní kvazary (rádiově aktivní objekty). Z okolí černé veledíry vystřelují relativistické polární výtrysky, které směřují přímo k nám, a proto u nich pozorujeme rychlou proměnnost. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech/GSFC, CC0)
20. 07. 2022Swarm je mise Evropské kosmické agentury zaměřená na průzkum a mapování zemského magnetického pole. Mise sestává ze tří identických satelitů umístěných na nízkých oběžných drahách podobných polární orbitě. (University College London, MSSL, Sachin Reddy, CC BY-NC-SA 4.0)
19. 07. 2022Vizualizace systému VFTS 243 - obří hvězdy 25× hmotnější než Slunce a „spící“ černé díry. Velikosti obou binárních složek nejsou v měřítku: ve skutečnosti je hvězda asi 200 000× větší než černá díra. (ilustrace: ESO, L. Calçada, CC BY-SA 4.0)
18. 07. 2022Neptun, jak jej spatřila sonda Voyager 2, necelých pět dnů před nejbližším přiblížením sondy k planetě 25. srpna 1989. (foto: NASA/JPL-Caltech, CC0)
17. 07. 2022Při srážce dvou černých děr hvězdné velikosti „odplula“ ve formě energie hmota o ekvivalentu tří Sluncí. Odnesly ji gravitační vlny, jež vědcům nabídly první důkaz své vlastní existence. (ilustrace: Getty Images)
16. 07. 2022Snímek galaxie LEDA 074886 v nepravých barvách, pořízený teleskopem Subaru. (foto: Wikimedia Commons, AWMGraham, CC BY 3.0)
15. 07. 2022XL-Calibur je 13,5 metru velký balónový rentgenový dalekohled, který dokáže detekovat rentgenové záření z černých děr a neutronových hvězd v naší galaxii. (foto: Swedish Space Corporation, CC0)
14. 07. 2022Podle posledních odhadů se na zemské orbitě nachází asi 10 000 tun kosmického odpadu. (foto: Shutterstock)
13. 07. 2022Mlhovina Carina
Prvním z nich je snímek rozlehlé mlhoviny Carina, která je od Země vzdálená 7600 světelných let. Tato emisní mlhovina z jižního souhvězdí Lodního kýlu (Carina) je jednou z největších oblastí ionizovaného vodíku, označovaných jako oblasti HII, v Mléčné dráze. Je domovem hvězd mnohokrát větších než Slunce a dalších, které se v ní rodí. Snímek JWST ukazuje takzvané kosmické útesy, které připomínají skalnaté hory za měsíčního svitu. Jejich nejvyšší vrcholky na délku měří až sedm světelných let. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)
12. 07. 2022Vesmírný dalekohled Jamese Webba vytvořil dosud nejhlubší a nejostřejší infračervený snímek vzdáleného vesmíru. Jde přitom o oblast, kterou byste zakryli zrnkem písku v natažené ruce. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY-SA 4.0)
