Ledoví obři? Astronomové zpochybňují složení Uranu a Neptunu
Uran a Neptun možná nejsou „ledoví obři“. Nová studie mění pohled na tyto vzdálené světy.
Po desetiletí řadíme Uran a Neptun do skupiny „ledových obrů“ – planet tvořených převážně směsí vody, čpavku a dalších „ledových“ sloučenin. Jenže podle nové studie to možná není pravda. Vnitřní složení obou planet může být podle astronomů úplně jiné, než se dosud předpokládalo a možná je dokonce na čase, přeřadit je do úplně jiné skupiny.
Neznámé vzdálené světy
Zatímco Jupiter a Saturn mohly podrobně prozkoumat sondy Cassini a Juno – o Uranu a Neptunu toho víme až žalostně málo. Poslední sonda, která je navštívila, byla Voyager 2 – a to před více než 30 lety. Od té doby jsme odkázáni jen na nepřímé důkazy: měření magnetických polí, pozorování atmosféry a jemné změny v pohybech jejich měsíců.
Tyto indicie naznačovaly, že hluboko pod mraky se skrývají vrstvy vodního a amoniakového ledu, které dávají těmto planetám jejich přezdívku „ledoví obři“. Jenže nová analýza ukazuje, že takové modely mohou být postavené na chatrných předpokladech.
Jiný pohled
Nový a doposud nerecenzovaný výzkum, přijatý k publikaci v časopise Astronomy and Astrophysics, se vydal zcela jinou cestou. Namísto snahy vytvořit jeden „správný“ model na základě předpokladů o vzniku Sluneční soustavy vědci vytvořili tisíce náhodných modelů vnitřní stavby Uranu a Neptunu. Každý z nich pak porovnali s dostupnými pozorováními – hustotou planet, magnetickým polem i dynamikou měsíců. Cílem nebylo potvrdit stávající teorie, ale zjistit, které modely jsou s realitou vůbec slučitelné.
Z modelů vyplynulo, že obě planety obsahují méně než čtvrtinu vodíku a hélia – což souhlasí s předchozími odhady. Zbytek tvoří směsi hustších materiálů, které dokážou vést elektřinu a vysvětlují pozorované magnetické anomálie.
Překvapení však přišlo u poměru hornin a vody. U Uranu může být tento poměr od téměř nulového až po 4:1 ve prospěch hornin – tedy od planety tvořené téměř výhradně vodou až po převážně kamenité jádro. Neptun je sice o něco lépe zmapovaný, ale i u něj se poměr může lišit od pěti dílů vody na jeden díl hornin až po dvojnásobné množství hornin v poměru k vodě. Jinými slovy: můžeme mít zcela mylnou představu o tom, jak vypadá vnitřní stavba těchto planet.
Pokud by platilo, že Uran a Neptun jsou z větší části tvoření horninou, pak by museli obsahovat více pevného materiálu než Jupiter či Saturn – přestože jsou mnohem menší.
Potřebujeme novou misi
Co to znamená pro vznik Sluneční soustavy? Potvrzení zmíněné teorie by zásadně měnilo naše chápání toho, jak vznikaly planety. Současné modely totiž předpokládají, že ve vnějších oblastech Sluneční soustavy bylo málo těžkých prvků a že v nich převládal právě led. Pokud jsou Uran a Neptun tvořeni horninami, museli by se v raném období Sluneční soustavy nějak dostat k velkému množství horninového materiálu a otázka je jak.
Vědci se shodují, že tuto záhadu rozlouskne až nová vesmírná sonda, která by k jedné nebo rovnou oběma planetám zavítala a sbírala detailní data. Bez takové mise zůstanou Uran i Neptun nejzáhadnějšími světy naší Sluneční soustavy – vzdálenými, chladnými a zatím jen částečně odhalenými obry, kteří možná vůbec nejsou z ledu.
