V září má do vesmíru zamířit superdalekohled, který nabídne dosud nejširší pohled na vesmír a možná i odpovědi na jeho největší záhady

Už letos v září by měla NASA vyslat do vesmíru jednu z nejambicióznějších observatoří současnosti – vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Mise, která je na poměry velkých kosmických projektů nezvykle v předstihu, a dokonce s nižším než plánovaným rozpočtem, má ambici zásadně proměnit naše chápání vesmíru. Cílem je vytvořit dosud nejpodrobnější mapu kosmu a odpovědět na otázky, které trápí astrofyziky už desítky let.

Vesmírný superdalekohled

Dalekohled Romanové navazuje na odkaz legendárního Hubbleova vesmírného dalekohledu, jeho schopnosti ale posouvá o několik řádů dál. Přestože má zrcadlo stejné velikosti, jeho zorné pole je nesrovnatelně širší. Výsledkem je výkon, který bere dech: to, co by Hubble zpracovával dva tisíce let, má dalekohled Nancy Romanové zvládnout zhruba za rok.

Jednotlivé snímky budou natolik rozsáhlé a detailní, že je dnes nelze zobrazit v plném rozlišení na žádném existujícím displeji. Nový dalekohled tak nabídne skutečně „panoramatický“ pohled na vesmír.

Ambiciózní mise a technologie budoucnosti

Stejně ambiciózní jsou i jeho cíle. Během své pětileté hlavní mise by mohl objevit desítky tisíc nových exoplanet, miliardy galaxií a desítky miliard hvězd.

Hlavní vědecký přínos mise ale neleží jen v počtech. Dalekohled Nancy Romanové se zaměří na zásadní kosmologické problémy: temnou hmotu, která drží galaxie pohromadě a temnou energii, jež urychluje rozpínání vesmíru.

Pozorováním rozložení galaxií napříč kosmickou historií pomůže zpřesnit model vývoje vesmíru – a možná odhalit, že naše současné teorie jsou nedostatečné.

Dalekohled navíc nebude pracovat izolovaně. Jeho data doplní další špičkové projekty, jako například evropský Euclid nebo chilská Observatoř Very C. Rubinové. Společně mají vytvořit komplexní obraz struktury a vývoje vesmíru.

Jedním z nejzajímavějších přístrojů dalekohledu Nancy Romanové je revoluční koronograf, který dokáže odstínit světlo hvězd a umožní přímé pozorování jejich planet. Tato technologie bude klíčová pro misi Habitable Worlds Observatory, s plánovaným startem po roce 2040, jež má pátrat po planetách podobných Zemi.

Observatoř nad propastí

Zajímavý je i příběh financování celé mise. V době, kdy NASA zápasila s vývojem teleskopu Jamese Webba, získala od americké zpravodajské agentury dva nevyužité širokoúhlé teleskopy, které se staly základem dalekohledu Nancy Romanové. Jejich úprava ale nebyla jednoduchá a projekt se dlouhodobě pohyboval pod přísným rozpočtovým stropem, který vázal financování na plnění konkrétních milníků.

Tento přístup se paradoxně nakonec ukázal jako výhoda: NASA mohla postupně snižovat technologická rizika bez obav z náhlých škrtů, což přispělo k plynulému vývoji.

Ani tak se ale mise nevyhnula politickým tlakům. Ještě loni jí hrozilo výrazné omezení financování ze strany Bílého domu, které však americký Kongres nakonec neprosadil a projekt zachoval.