Nová pozorování mise SPHEREx ukazují, že mezihvězdný prostor obsahuje překvapivě velké množství ledu

SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer) je americká infračervená vesmírná observatoř, která pozoruje celou oblohu, aby proměřila blízce infračervené spektrum přibližně 450 milionů galaxií. Jak je ale v podobných případech obvyklé, má na programu i jiná zajímavá pozorování.

Jedním z dalších primárních cílů mise SPHEREx je mapovat led v mezihvězdném prostoru. Observatoř nedávno zmapovala v doposud nevídaném detailu mezihvězdný led v oblasti Mléčné dráhy, jejíž velikost je přes 600 světelných let. Led se pochopitelně nenalézá na hvězdách, ale uvnitř ohromných molekulárních mračen kosmického prachu a plynu, z nich se rodí nové hvězdy.

Zmapování mezihvězdných ledovců

Jednou ze „superschopností“ infradalekohledu SPHEREx je rozeznávání různých typů ledů ve vesmírů. Pozorováním spektra záření z molekulárních mračen lze určit, zda jde o led z vody, oxidu uhličitého nebo třeba oxidu uhelnatého.

Joseph Hora z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics s týmem spolupracovníků věří, že tyto ohromné spousty ledu, které se ve skutečnosti nacházejí na povrchu drobných částic prachu, představují nejčastější způsob vzniku a největší zásoby vody ve vesmíru. Tímto způsobem nejspíš vznikla i voda, kterou máme na Zemi v oceánech. Výsledky mapování mezihvězdného ledu nedávno uveřejnil odborný časopis Astrophysical Journal. 

„Tyto masy ledu jsou jako mezihvězdné ledovce,“ vysvětluje Phil Korngut, specialista na přístroje SPHEREx z Caltechu. „Mohou poskytnout záplavu vody pro planety, které v dané oblasti vesmíru vznikají v nových planetárních systémech. Je fascinující, že se díváme na mapu materiálu, který může v budoucnu napršet na nové světy, kde by případně mohl být nějaký život.“