Chvost komety se objevuje až v blízkosti Slunce.

04. 07. 2020

Nejčtenejší


Sonda zasáhne „Didymoon“ rychlostí 6,6 km/s. Uvolněná energie o ekvivalentu 2,4 t TNT by měla měsíc odchýlit z jeho oběžné dráhy a snížit rychlost rotace kolem planetky.

24. 05. 2020

Galileův primitivní dalekohled

Sestaven v roce: 1610
Zvětšení: 30×

Historicky první dalekohled si nechal 2. října 1608 patentovat holandský optik Hans Lippershey. O rok později jeho poznatky využil známý Ital Galileo Galilei a pomocí zdokonaleného teleskopu, složeného ze spojky a rozptylky, učinil na svou dobu řadu převratných astronomických objevů.

Prvním objektem, na který namířil svůj jednoduchý přístroj, se stal Měsíc. Na základě pozorování stínů vypočítal Galilei výšku hor na jeho povrchu, a spustil tak skutečnou revoluci v astronomii. Sedmého ledna 1610 potom nasměroval vylepšený teleskop s 30násobným zvětšením na Jupiter a spatřil v jeho blízkosti tři malé jasné „hvězdy“: jednu západně od kotoučku planety, zbývající dvě východně a všechny v jedné linii. Následujícího večera našel zmíněnou trojici západně od plynného obra, opět v jedné přímce, a později spatřil ještě čtvrtou „stálici“ – objevil tak první čtyři měsíce Jupitera. 

Dalším cílem Galileova pozorování se stal Saturn a jeho prstence v podobě „skvrn“ po stranách planety, sluneční skvrny a také Venuše, u níž astronom identifikoval střídání fází od úplňku po úzký srpek. Zjistil rovněž, že stříbřitý pás Mléčné dráhy utvářejí hvězdy.

23. 05. 2020

Galaktické záření tvoří hlavně vysokoenergetické protony (85 % až 90 %) a ionty.

22. 05. 2020


Reklama

Ve výřezu je patrný disk kolem mladé hvězdy AB Aurigae. Blízko středu snímku je patrný zlom ve struktuře disku označovaný jako ‚twist‘ (jasná žlutá barva), o kterém se vědci domnívají, že ukazuje na přítomnost formující se planety.

21. 05. 2020

Příjezd kosmické lodi Crew Dragon na startovací komplex LC-39

20. 05. 2020

Polární záře představují velmi efektní podívanou, přičemž za ni z velké části může magnetické pole Země.

19. 05. 2020

Výtrysky detekované na měsíci Europa v letech 2014 a 2016

18. 05. 2020

Porovnání velikostí některých galaxií.

17. 05. 2020

Reklama

Gravitační vliv Země je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice jen o 11 % nižší než jaký panuje na Zemi. Proč tedy astronauté nepadají?

16. 05. 2020

Hvězdy na nebi opisují během noci různě dlouhé oblouky. V tomto případě se výsledná fotografie skládá ze sekvence dílčích snímků pořízených v průběhu několika hodin.

16. 05. 2020

Lávové tunely by na Marsu mohly nabídnout mnohem více prostoru než podobné tunely na Zemi.

15. 05. 2020

Plejády v souhvězdí Býka

Otevřená hvězdokupa s katalogovým označením M45 zaujímá prostor o průměru 20 světelných let (ly), od Země ji dělí 380 ly. V závislosti na pozorovacích podmínkách v ní můžeme pouhýma očima rozeznat šest až deset hvězd, ovšem ve skutečnosti jich zahrnuje víc než tisíc. Světlo nejjasnějších z nich se pak odráží na modrých reflexních prachových mlhovinách. Nedávno se v Plejádách podařilo objevit několik hnědých trpaslíků, tedy „nedorostlých“ hvězd. Jelikož se jedná o otevřenou hvězdokupu, vědci odhadují, že se zhruba za 250 milionů let zcela rozplyne a jednotlivé stálice budou osamoceně kroužit kolem centra Galaxie.

14. 05. 2020
14. 05. 2020

Solární plachetnice by mohly detekovat a zkoumat tělesa z mezihvězdného prostoru.

13. 05. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907