Jednu z kosmologických alternativ představuje simulovaný vesmír. V takovém případě by se kosmos nezrodil při Velkém třesku, ale v superpočítači. (foto: Shuttestock)

V novozélandském Národním parku Tongariro se nacházejí dvě z nejaktivnějších sopek na světě – Ngauruhoe a Ruapehu. (ilustrační foto: Pexels, Anastasia Yudin, CC0)

Vizualizace erupce na magnetaru. (ilustrace: NASA's Goddard Space Flight Center, CC BY-SA 4.0)

Kombinovaný snímek kupy galaxií Abell 2256. (foto: NASA/CXC/Univ. of Bolonga/K. Rajpurohit, CC BY-SA 4.0)

Vizualizace kosmické lodi DRACO poháněné jaderným pohonem. (zdroj: DARPA, CC0)

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Jak by asi vypadala obloha na planetě uvnitř kulové hvězdokupy? (ilustrace: Shutterstock)

Rover Ingenuity má za sebou již 40 letů v atmosféře Marsu. (ilustrace: NASA, CC BY 4.0)

Okouzlující snímek mračna Chameleon I. (foto: NASA, ESA, CSA, M. Zamani, CC BY-SA 4.0)

Arp 87 ze souhvězdí Lva představuje typickou dvojici interagujících galaxií (NGC 3808A a NGC 3808B), kde dochází k přenosu mezigalaktického plynu. (foto: NASA, ESA, Hubble, CC BY-SA 4.0)

Starship tvoří středobod komplexní futuristické vize Elona Muska. V budoucnu má jeho loď dopravit lidskou posádku na Měsíc a později i na Mars. (foto: SpaceX, CC0)

Severní pól Enceladu. Snímek (respektive trojici snímků) pořídila během svého průletu v březnu 2008 sonda Cassini ze vzdálekosti 32 000 kilometrů. (foto: NASA/JPL/Space Science Institute, CC BY-SA 4.0)