Solar Orbiter brzy vyrazí ke Slunci

Širokoúhlý pohled na Mlhovinu v Orionu jak ji zachytil infradalekohled VISTA observatoře ESO.

Měsíc zřejmě za svůj vznik vděčí obří katastrofě.

Přepólování Země nedoprovázejí výrazné změny v živé přírodě, žádné hromadné vymírání či katastrofy. Výměna magnetických pólů nejspíš jen rozkolísá a zeslabí magnetické pole planety, což přinese potěšení z polárních září i pozorovatelům v nižších zemských šířkách

Premiérový snímek teleskopu DKIST. Každá „buňka“, která je na fotografii vidět, je velká asi jako Ukrajina nebo Texas.

Mladý bílý trpaslík „opékající“ planetu velikosti Neptunu.

Mlha v atmosféře Pluta na snímku sondy New Horizons

Požár při testu motorů Reaver.

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Detailní pohled odhaluje zřetelné tektonické lomy, které naznačují, že na Enceladu v minulosti docházelo a možná i stále dochází k velkým, jednosměrným posunům obrovských ledových ploch.

Podle vědců bychom se při hledání mimozemského života měli zaměřit především na exoplanetyu oranžových trpaslíků.