16. 01. 2021Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.
20. 11. 2020Na první pohled vypadá tenhle obrázek docela výhružně a děsivě, s paprsky, které vyzařuje nějaká strašlivá kosmická zbraň. Naštěstí nic z toho není pravda. Snímek zachycuje jen plyn, prach a výkonné lasery.
19. 11. 2020Populární Krabí mlhovina
Mezi nejznámější pozůstatky po výbuchu supernovy patří Krabí mlhovina (M1) v souhvězdí Býka. Explodující stálici sledovali pouhýma očima čínští hvězdáři v roce 1054. Zářila tak jasně, že byla po 23 dnů viditelná i na denní obloze a na nočním nebi svítila téměř dva roky. Krabí mlhovinu od nás dělí 6 500 světelných roků, její současný pozorovatelný průměr dosahuje 11 světelných let a rozpíná se rychlostí 1 500 km/s. Její detailní snímky pořídil Hubbleův teleskop. Zhruba uprostřed M1 se nachází pulzar o průměru asi 30 km, rotující rychlostí 30 otáček za sekundu.
18. 11. 2020Výtrysk vody z kapsy v ledu na Europě
17. 11. 2020Start nosné rakety Atlas V se satelitem NROL-101
16. 11. 2020
15. 11. 2020Jack Swigert, pilot velitelského modulu Apolla 13, se mohl v kritických okamžicích letu spolehnout na své náramkové hodinky Omega.
14. 11. 2020Snímky Velké rudé skvrny, jak je pořídil Hubbleův teleskop. Zatímco v roce 1995 měřila v průměru necelých 21 tisíc kilometrů, o 19 let později to bylo již jen necelých 16 tisíc kilometrů.
13. 11. 2020Italský astronaut Luca Parmitano pořizuje snímky z experimentu BioRock na Meznárodní vesmírné stanici.
12. 11. 2020Trojitý kráter z oblasti Noachis Terra jak jej zachytila letos v říjnu sonda Mars Express. Největší z nich měří napříč asi 45 km nejmenší zhruba 28 km.
11. 11. 2020Na povrch ledového měsíce Europa prší vysokoenergetické elektrony. To by mohlo vyvolávat zelené světélkování, zřetelné na noční straně měsíce.
10. 11. 2020Strašidelná planetární mlhovina NGC 246 s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a neobyčejných detailech prostřednictvím dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope). Jedná o první objekt tohoto typu, u něhož je známo, že souvisí s párem těsně vázaných hvězd, kolem kterého obíhá třetí stálice.
09. 11. 2020Při jednom záblesku se během několika milisekund vyzáří stejné množství energie, na níž by naše Slunce muselo pracovat celý den.
08. 11. 2020Robotický provoz vesmírné továrny, zajišťující přílety a odlety lodí, přemisťování materiálu či jeho zpracování, by i dnes představoval velký problém.
07. 11. 2020Hoagův objekt najdeme na obloze v souhvězdí Hada, přičemž ho od nás dělí asi 600 milionů světelných let.
