Naděje pro ohroženou misi: Lockheed Martin chce přinést vzorky z Marsu
Lockheed Martin nabízí NASA levnější a jednodušší verzi mise Mars Sample Return, která by mohla zachránit ambiciózní projekt dopravy prvních vzorků z Marsu na Zemi.
NASA už několik let pracuje na jednom z nejambicióznějších projektů ve své historii – Mars Sample Return (MSR), jehož cílem je přivézt na Zemi vzorky hornin a prachu z rudé planety, které dnes na Marsu shromažďuje rover Perseverance.
Jenže projekt, od začátku považovaný za technicky i finančně náročný, čelí nyní hrozbě zrušení. Důvodem jsou drastické škrty v rozpočtu NASA, geopolitické komplikace po odstoupení Ruska z programu a nové priority americké vlády, která chce více investovat do pilotovaných misí na Měsíc a Mars či do technologií budoucnosti.
MSR je zatím v první fázi. Rover Perseverance na dně dávného říčního systému odebral vzorky hornin, které naposledy viděly vodu před dvěma miliardami let. Vzorky ukládá do speciálních tubusů, které zanechává na povrchu rudé planety. V dalších letech měl na Marsu přistát druhý lander s dalším roverem, jenž měl tubusy sesbírat a uložit do nízkohmotnostní rakety Mars Ascent Vehicle (MAV). Ta je navržena tak, aby jako první v historii vzlétla z povrchu Marsu a dopravila vzorky na oběžnou dráhu, kde je měla převzít třetí sonda a dopravit je na Zemi.
Příliš drahý sen
Původní rozpočet projektu se vyšplhal na zhruba 7 miliard dolarů (145 miliard korun), což vyvolalo v americké administrativě otázky, zda vědecký přínos odpovídá tak vysoké investici. Především náklady na dopravu zařízení na Mars a zpět jsou extrémně vysoké.
Do hry nyní vstoupila společnost Lockheed Martin, která nabízí zjednodušenou a levnější verzi mise. Tvrdí, že dokáže celý projekt uskutečnit za méně než 3 miliardy dolarů – tedy za méně než polovinu původního rozpočtu – a navíc za fixní cenu, takže případné překročení nákladů by šlo na vrub firmy, nikoli daňových poplatníků.
Lockheed Martin chce využít zkušenosti z dřívějších marsovských projektů a nasadit lehčí a kompaktnější přistávací modul, odvozený od mise InSight, kterou společnost Lockheed Martin také stavěla. Navrhovaný MAV by měl vážit jen 250–300 kilogramů a nést až 5 kilogramů vzorků.
Další úspory mají přinést menší návratový modul Earth Entry System (EES), inspirovaný sondami Genesis, Stardust a OSIRIS-REx, s kompozitní konstrukcí a speciálním tepelným štítem pro vstup do atmosféry. Firma rovněž plánuje vyrobit transportní stupeň pro let od Země k Marsu i ochranný aeroshell pro průlet atmosférou.
Naděje pro ohroženou misi
Podstatné úspory přinese hlavně nižší hmotnost – čím lehčí náklad, tím levnější a technicky snazší start i přistání. Lockheed se také zavazuje vyřešit otázku sterilního uzavření kapsle se vzorky, aby nedošlo k jejich kontaminaci, což je zásadní podmínka mezinárodních bezpečnostních protokolů.
„Program MSR nabízí největší vědecký přínos za vynaložené peníze,“ zdůrazňuje Whitley Poyser, ředitel sekce Deep Space Exploration v Lockheed Martin. Podle něj má firma padesátileté zkušenosti a dokáže zvládnout technické nástrahy při dodržení rozpočtu i harmonogramu, čímž se omezí nutnost státního dohledu.
Pokud NASA návrh přijme, mohlo by to znamenat záchranu mnohaleté snahy přivézt na Zemi první fyzické vzorky z Marsu. Ty by mohly v laboratořích odhalit historii vody na rudé planetě a napovědět, zda na ní někdy v minulosti existoval život. Díky „odlehčené“ verzi mise by se tak sen planetárních vědců mohl vyhnout rozpočtové smrti a dostat novou šanci na realizaci.
