Výzkum tisíců hvězd ukázal, že planety nemusí zanikat jen při kosmických katastrofách. Někdy je pohltí i jejich mateřská hvězda
Astronomové objevili chemické stopy, které prozrazují, že několik červených trpaslíků v minulosti doslova pozřelo planety podobné Zemi.
Nečekaný přebytek lithia v nitru šesti hvězd odhalil dramatický osud jejich blízkých planet. (ilustrace: NASA, ESA, G. Bacon, CC BY-SA 4.0)
Hvězdy při svém zrození dávají život i planetám, které je pak obklopují jako planetární systém. Jak se ale ukazuje, mohou také svých planet existenci ukončit. Astronomové přinesli jedny z doposud nejpřesvědčivějších důkazů, že hvězdy mohou pohlcovat své vlastní planety.
Robin Jeffries z Univerzity v britském Keele a jeho kolegové prostudovali tisíce hvězd ve hvězdokupách, na základě dat z průzkumu Gaia-ESO Spectroscopic Survey. Během toho narazili na šest případů, kdy červení trpaslíci pohltili terestické planety, které byly do jisté míry podobné Zemi.
Chemický otisk lithia
Jak říká Jeffries, klíčovým vodítkem byl charakteristický chemický „otisk prstu“. Šlo o to, že dotyční červení trpaslíci obsahovali lithium, což je chemický prvek, který by se v nich prakticky neměl nacházet. I malé množství lithia je podle Jeffriese v těchto hvězdách velmi nápadné. Jako když někdo nastříká barvu na prázdné plátno.
„Červení trpaslíci jsou sice menší a chladnější než naše Slunce, ale jejich nitro je mimořádně horké,“ dodává Jeffries. „V takovém prostředí by mělo by být krátce po vzniku červených trpaslíků veškeré lithium zničeno jadernými reakcemi.“
Analýzy ukazují, že dotyční červení trpaslíci pozřeli blízké planety podobné Zemi, respektive celkem asi 3 až 10násobky hmoty Země. Tím získali nové lithium, které obohatilo jejich atmosféry. Vědcům v tomto případě pomohlo, že hvězdy ve hvězdokupách bývají navzájem chemicky velice podobné a je snazší odhalit, když se některé z hvězd liší od ostatních.
