Atmosféry bílých trpaslíků by mohly obsahovat zbytky rozdrcených exoplanet

05.02.2021 - Stanislav Mihulka

Jak získat informace o hvězdách a exoplanetách, které již dnes neexistují? Odpovědi by nám mohly poskytnout přeživší bílí trpaslíci…

<p>Když hvězda vyhoří do podoby bílého trpaslíka, přeživší planety se mohou srážet a jejich zbytky padat na trpaslíka. Z jeho spektra se pak dozvíme, jaké bylo složení již neexistujících planet. <em>Foto: University of Warwick/Mark Garlick</em></p>

Když hvězda vyhoří do podoby bílého trpaslíka, přeživší planety se mohou srážet a jejich zbytky padat na trpaslíka. Z jeho spektra se pak dozvíme, jaké bylo složení již neexistujících planet. Foto: University of Warwick/Mark Garlick


Reklama

Naše doposud velmi úspěšné pátrání po exoplanetách v okolním vesmíru je bez ohledu na technické záležitosti omezováno jedním významným faktorem. Tím je čas. Doposud nacházíme jen exoplanety, které právě teď existují. Zároveň ale víme, že během vývoje vesmíru již spousta planetárních systému zanikla, i se svými planetami.

Podle týmu odborníků, který vedl Mark Hollands z britské University of Warwick v Coventry, ale nemusí být vše ztraceno. Umírající hvězdy si obvykle berou své planety, zvláště ty na bližších oběžných drahách, s sebou. Ne vždy je to ale beze stopy. Když skončí masivní hvězda, po explozi supernovy obvykle nezůstane nic, co by mohlo vypovědět o bývalých planetách dotyčné soustavy.

Osud planet bílých trpaslíků

V případě méně masivních hvězd, jako je naše Slunce, to ale může být zajímavější. Z takových hvězd může vzniknout bílý trpaslík, velmi malý a velmi hmotný pozůstatek vyhořelé hvězdy. Jádro bílého trpaslíka obvykle tvoří jen uhlík s kyslíkem a obaluje ho hustá, ale nepříliš mohutná vrstva vodíku a hélia.

TIP: Co se stane s plynnými obry, až za miliardy let vyhoří naše Slunce?

Když se z vyhořelé hvězdy stane bílý trpaslík, pravděpodobně dojde ke zničení bližších planet soustavy. Vzdálenější planety mohou přežít, ale jejich oběžné dráhy budou zřejmě rozkolísané, takže se občas srazí. Vznikne planetární drť, kterou si pak k sobě přitáhne bílý trpaslík. Ve spektru jeho záření bychom pak mohli pozorovat stopy přítomnosti prvků, které by tam neměly být, jako je třeba lithium nebo vápník. Tímto způsobem se můžeme dozvědět leccos zajímavého o planetárních systémech minulosti, které dnes již neexistují.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Universe Today

  • Zdroj fotografií: University of Warwick/Mark Garlick

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907