Atmosféry bílých trpaslíků by mohly obsahovat zbytky rozdrcených exoplanet

05.02.2021 - Stanislav Mihulka

Jak získat informace o hvězdách a exoplanetách, které již dnes neexistují? Odpovědi by nám mohly poskytnout přeživší bílí trpaslíci…

<p>Když hvězda vyhoří do podoby bílého trpaslíka, přeživší planety se mohou srážet a jejich zbytky padat na trpaslíka. Z jeho spektra se pak dozvíme, jaké bylo složení již neexistujících planet. <em>Foto: University of Warwick/Mark Garlick</em></p>

Když hvězda vyhoří do podoby bílého trpaslíka, přeživší planety se mohou srážet a jejich zbytky padat na trpaslíka. Z jeho spektra se pak dozvíme, jaké bylo složení již neexistujících planet. Foto: University of Warwick/Mark Garlick


Reklama

Naše doposud velmi úspěšné pátrání po exoplanetách v okolním vesmíru je bez ohledu na technické záležitosti omezováno jedním významným faktorem. Tím je čas. Doposud nacházíme jen exoplanety, které právě teď existují. Zároveň ale víme, že během vývoje vesmíru již spousta planetárních systému zanikla, i se svými planetami.

Podle týmu odborníků, který vedl Mark Hollands z britské University of Warwick v Coventry, ale nemusí být vše ztraceno. Umírající hvězdy si obvykle berou své planety, zvláště ty na bližších oběžných drahách, s sebou. Ne vždy je to ale beze stopy. Když skončí masivní hvězda, po explozi supernovy obvykle nezůstane nic, co by mohlo vypovědět o bývalých planetách dotyčné soustavy.

Osud planet bílých trpaslíků

V případě méně masivních hvězd, jako je naše Slunce, to ale může být zajímavější. Z takových hvězd může vzniknout bílý trpaslík, velmi malý a velmi hmotný pozůstatek vyhořelé hvězdy. Jádro bílého trpaslíka obvykle tvoří jen uhlík s kyslíkem a obaluje ho hustá, ale nepříliš mohutná vrstva vodíku a hélia.

TIP: Co se stane s plynnými obry, až za miliardy let vyhoří naše Slunce?

Když se z vyhořelé hvězdy stane bílý trpaslík, pravděpodobně dojde ke zničení bližších planet soustavy. Vzdálenější planety mohou přežít, ale jejich oběžné dráhy budou zřejmě rozkolísané, takže se občas srazí. Vznikne planetární drť, kterou si pak k sobě přitáhne bílý trpaslík. Ve spektru jeho záření bychom pak mohli pozorovat stopy přítomnosti prvků, které by tam neměly být, jako je třeba lithium nebo vápník. Tímto způsobem se můžeme dozvědět leccos zajímavého o planetárních systémech minulosti, které dnes již neexistují.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Universe Today

  • Zdroj fotografií: University of Warwick/Mark Garlick

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

V tradiční koridě jsou přesně určené nástroje, které má matador k dispozici. V první fázi se používají kopí varas a pláštěnka capote, v další pak barevné tyče s háky banderillas. V závěrečné části přichází ke slovu muleta, meč espada či dýka puntilla.

Historie

Expert ochrany přírody připravuje sterilizační šipky pro hrochy v Kolumbii

Věda

Hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“.

Vesmír

Tato stíhačka Ki-43 se dochovala v leteckém muzeu v americké Pimě.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907