Exoplaneta Corot-7b se nachází tak blízko své mateřské hvězdě, že na ní musí panovat extrémní podmínky. Pravděpodobná teplota na její „denní“ straně je nad 2 000 stupňů, zatímco na její „noční“ straně mínus 200. Teoretické modely naznačují, že planeta může mít lávu nebo vařící oceány na svém povrchu. (ilustrace: ESO, L. Calçada, CC BY-SA 4.0)

Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasquale, CC BY-SA 4.0)

DART míří na sebevražednou misi ve jménu planetární obrany. (ilustrace: NASA/Johns Hopkins APL, Steve Gribben, CC BY-SA 4.0)

Představa stabilní červí díry udržené gravitací a elektromagnetickým polem. (ilustrace: ESO (Scientific American), CC BY-SA 4.0)

Testovací prototyp rakety Super Heavy B7 podstoupil 20. září důležitou zkoušku. Firma SpaceX provedla statický zážeh rovnou 7 motorů Raptor 2. (foto: SpaceX, CC BY 4.0)

První snímek objektu Sgr A* – superhmotné černé díry ležící v centru naší Galaxie. (foto: ESO, EHT Collaboration, CC BY 4.0)

Použitý ochranný štít mise roveru Perseverance. (NASA/JPL-Caltech, CC BY-SA 4.0)

Čeká astronauty trip na orbitě?

Sonda InSight se svými přístroji. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC BY-SA 4.0)

Pozůstatek supernovy SNR 0519-69.0 na kombinovaném snímku. (foto: NASA/CXC/GSFC/B. J. Williams, CC BY-SA 4.0)

Načervenalý povrch Marsu nám vlastně ukazuje proces reznutí v planetárním měřítku. (foto: NASA, CC0)

Hvězdný vítr společně s tlakem záření způsobuje rozpínání planetárních mlhovin, například známé vesmírné „krásky“ NGC 6543 alias Kočičí oko. (foto: Flickr, Judy Schmidt, CC BY 2.0)

Plejády v souhvězdí Býka

Otevřená hvězdokupa s katalogovým označením M45 zaujímá prostor o průměru 20 světelných let (ly), od Země ji dělí 380 ly. V závislosti na pozorovacích podmínkách v ní můžeme pouhýma očima rozeznat šest až deset hvězd, ovšem ve skutečnosti jich zahrnuje víc než tisíc. Světlo nejjasnějších z nich se pak odráží na modrých reflexních prachových mlhovinách. Nedávno se v Plejádách podařilo objevit několik hnědých trpaslíků, tedy „nedorostlých“ hvězd. Jelikož se jedná o otevřenou hvězdokupu, vědci odhadují, že se zhruba za 250 milionů let zcela rozplyne a jednotlivé stálice budou osamoceně kroužit kolem centra Galaxie. (foto: Wikimedia Commons, Filip Lolić, CC BY 3.0)