Vizualizace vodního světa u červeného trpaslíka. (foto: ESO/M. Kornmesser, CC0)

Za hranicí pozorovatelnosti by kosmos pokračoval do nekonečna a vše by se nahodile opakovalo – včetně Země. (foto: Shutterstock)

Černé díry jsou fascinující extrémní objekty, v nichž přestávají platit fyzikální zákony. (ilustrace: Shutterstock)

Mlhovina Tarantule okem dalekohledu Jamese Webba. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, CC BY 4.0)

Start rakety Dlouhý pochod 4C se satelitem Yaogan 33 (02)

Zařízení Matter in Extreme Conditions (MEC), kde probíhají experimenty za obtížně představitelných podmínek. (foto: SLAC National Accelerator Laboratory, Olivier Bonin, CC BY 4.0)

Na jižní obloze je Mléčná dráha na dosah. Zvlášť v oblastech blízko obratníku Kozoroha stoupá totiž její centrální část až do zenitu. Sezona pro nejlepší pozorování stříbřitého oblouku trvá od dubna do října. (foto: © Petr Horálek)

V srdci kulové hvězdokupy NGC 6397 se podle vědců nachází až 20 černých děr.(ilustrace: ESA/Hubble, N. Bartmann, CC BY-SA 4.0)

Nedávno umrtvená galaxie SDSS J1448+1010. (foto: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), S.Dagnello (NRAO/AUI/NSF), CC0)

Ilustrační foto­grafie znázorňuje situaci 18. září 2022 ve 21:00 SELČ (sever nahoře): Tehdy bude při levém okraji planety vidět coby bodové zjasnění měsíc Io, doprovázený temným okrouhlým stínem, zatímco při pravém okraji bude pozorovatelná Velká červená skvrna. Obraz v dalekohledu však samozřejmě nebude tak detailní jako na přiloženém snímku – počítejte s mnohem méně kontrastním, poněkud rozmazaným a také bledším vzezřením. (foto: NASA, CC0)