Planeta TOI 1338 b se svými slunci.

Start rakety Dlouhý pochod 3B se záhadným satelitem TJS 5.

Mléčná dráha a Magellanova mračna

Detailní snímek Velké rudé skvrny pořídila v roce 1979 americká sonda Voyager 1

Hnědý trpaslík není o moc větší než planetární plynný obr.

Radcliffova vlna v Mléčné dráze je znázorněná červeně

Tahle supermasivní černá díra není uprostřed

Planeta TOI 700 d obíhá klidného červeného trpaslíka a mohla by být obyvatelným světem.

Start indické nosné rakety GSLV

Soptění na Venuši

Slunci vstříc: Solar Orbiter

Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na 5. února 2020. Předpokládá se, že automat prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C. Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.

Slapové působení Slunce a Měsíce

<p>Rover Spirit na povrchu Marsu přistál 4. ledna 2004, tři týdny před svým dvojčetem roverem Opportunity.&nbsp;</p>

Oblaka neutrálního vodíku u galaxie AGC 203001 jsou vyznačené červenou barvou.