Abychom na fotografii zachytili krásy noční oblohy, nevyhneme se expozicím dlouhým až desítky sekund. Ve městech i jejich okolí (v tomto případě v Brně) je ovšem tolik světla, že se při takovýchto expozicích noc změní v den a na nebi se objeví pouze pár nejjasnějších hvězd. Astrofotografové proto musejí za tmou putovat.

Mezihvězdné zjevení, na snímku pořízeném Hubbleovým teleskopem, nese katalogové označení NGC 7635, nebo jednoduše – Bublinová mlhovina. Přestože vypadá na první pohled velice jemně, její tvar svědčí o probíhajících bouřlivých procesech. Bublinová mlhovina měří v průměru zhruba 10 světelných let. Její tvar je dílem velmi hmotné a masivní Wolf-Rayetovy hvězdy s označením SAO 20575, která je na snímku vlevo nahoře. Tato hvězda je přibližně 10 až 20× hmotnější než naše Slunce a zářivostí jej předčí dokonce několiksettisíckrát. Obří molekulární mračno, které obklopuje hvězdu, se rozpíná rychlostí okolo 100 tisíc kilometrů v hodině. Spletitá Bublinová mlhovina a s ní spojený oblačný komplex se nacházejí zhruba 7 100 světelných let daleko v souhvězdí Kasijopeji.

Kometa SWAN na snímku z 11 dubna

Simulace ukazuje dráhy těsné skupiny hvězd v blízkosti superhmotné černé díry v centru Galaxie.

Rekonstrukce rekordní tsunami obrovského kvasaru

Loď Sojuz se pokouší o spojení s první vesmírnou stanicí Saljut 1.

Fotografie Měsíce pořízená afokálně kompaktním digitálním fotoaparátem Panasonic Lumix DMC-FX550 v kombinaci s čočkovým dalekohledem Meade APO 80/480 a okulárem o ohnisku 18 mm. Doba expozice činila 1/100 sekundy při citlivosti ISO 400. Při výběru vhodného držáku záleží v prvé řadě na tom, zda pracujete s kompaktním fotoaparátem, či s mobilním telefonem. Každý se totiž do držáku upíná jiným způsobem

Drak ve Valles Marineris

Návrh sondy VERITAS

Exoplaneta TOI-849b o hmotnosti 40 Zemí má nejvyšší hustotu ze všech známých planet podobných Neptunu.

Ačkoliv patří Velká mlhovina v Orionu (M42) mezi velmi nápadné objekty, při vizuálním pozorování dalekohledem je víceméně černobílá. Barvy a jemné detaily se objeví až v okamžiku, kdy ji vyfotografujeme

Kreml zoufale hledal program, který by mohl zahájit místo neúspěšné mise „Člověk na luně“. Volba nakonec padla na program Saljut.