Příchod na svět, epilepsie, spánek - Měsíc prý ovlivňuje náš život různými způsoby, ačkoli světlo Luny představuje jen 0,00025 procenta záře letního slunce.

Vizualizace zachycuje plynné halo obklopující kvasar v mladém vesmíru. Kvasar (zobrazen v odstínech oranžové) energeticky pohání černá díra uprostřed galaxie obklopená prachovým diskem, která také vytváří dvojici mohutných výtrysků – jetů. Plynné halo kolem galaxie je znázorněno v odstínech modré.

Loď CST-100 Starliner těsně po přistání v Novém Mexiku.

Na začátku existence kyslíku ve vesmírném prostoru stál konec hvězdy

Umělou gravitaci by teoreticky mělo být možné vytvořit rotací vesmírné lodě

Čínský lunární šampion Yutu 2

Planeta Macropulos obíhá hvězdu Absolutno

Detailní snímek centra Mléčné dráhy zařízením HAWK-I soustavy teleskopů Very Large Telescope.

Experimentální cubesat OPS-SAT by měl na svou cestu vyrazit již během dneška.

Jižní pól Jupiteru na snímku sondy Juno. Pro srovnání siluety USA a Texasu

Mlhovina v Andromedě

Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.

V modrých vláknech spojujících (oranžové) galaxie se ukrývají vzácné kapsy panenských plynů – pozůstatků Velkého třesku, které „neznečistily“ hvězdné exploze (viditelné jako kruhové rázové vlny kolem některých oranžových bodů)