Planeta Teegarden B obíhá v obyvatelné zóně klidného červeného trpaslíka.

Galaxie NGC 1566 a snímek její supermasivní černé díry (ve výřezu).

Čínská jednička: Dlouhý pochod 5

Nejvýkonnější nosná raketa lidové republiky je v provozu od letošního roku. Na výšku měří 62 m, její hmotnost dosahuje 880 tun. Středový stupeň má průměr 5 m a lze k němu připojit až čtyři boční, o průměru 3,35 m. Centrální stupeň pohání nejsilnější čínský kryogenní raketový motor YF-77, jako pohonné hmoty slouží kapalný vodík a kyslík. Dlouhý pochod 5 (Čchang-čeng 5, CZ-5) se svými parametry téměř vyrovná americké Deltě IV Heavy: Na nízkou oběžnou dráhu dopraví i 25 tun nákladu. Uplatnění najde například při vynášení lunárních či planetárních sond a při výstavbě nové čínské vesmírné stanice. (foto: CNSA, CC0)

Raketa Atlas V s kosmickou lodí Boeing CST-100 Starliner na floridské základně Cape Canaveral Air Force Station.

Ganymed na snímku sondy Juno

Tak jako každý rok oživí i letošní prázdninové nebe sprška padajících hvězd neboli meteorů. Od srpna totiž začne nabírat na síle roj Perseid, jehož aktivita vyvrcholí v noci z 12. na 13. srpna. (foto: Shutterstock)

Jednou z největších zatím pojmenovaných struktur je nadkupa Laniakea, což v havajštině znamená „nezměrná nebesa“.

Přestože je zde jistá podobnost s párem Jupiter-Saturn, je třeba si uvědomit, že disk kolem hvězdy PDS 70c je asi 500krát větší než prstence Saturnu. 

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Odhalená vnitřní struktura Marsu

Saturn V: Cesta na Měsíc

Úkol dopravit v historické premiéře posádku na lunární povrch byl svěřen Saturnu V. Na oběžnou dráhu kolem Země zvládla raketa vynést náklad o hmotnosti 130 tun, k Měsíci asi 45 tun. Kromě letů k našemu vesmírnému sousedovi zamířila její dvoustupňová verze na orbitu i se stanicí Skylab. Třístupňový obří nosič čněl do výšky 111 m a jeho maximální průměr dosahoval 10,1 m. První stupeň využíval jako palivo letecký petrolej, druhý a třetí pak kapalný vodík; jako okysličovadlo sloužil pro všechny tři stupně kapalný kyslík. Nejsilnější raketa všech dob létala mezi roky 1967 a 1973. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)