K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Ilustrace zachycuje, jak by mohlo vypadat těsné přiblížení hvězdy k černé díře, kde dochází k protahování hvězdy v silném gravitačním poli černé díry. Část hmoty je přitažena a sestupuje po spirále k černé díře, kde vytváří disk. Ve vzácných případech vzniká výtrysk (jet), který vystřeluje hmotu a záření v obou směrech podél rotační osy černé díry. (ilustrace: ESO, M.Kornmesser, CC BY-SA 4.0)

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. Calçada, CC BY-SA 4.0)

Mimořádně jasná galaxie GLASS-z12 (ve výřezu) na snímku dalekohledu Jamese Webba. Podle vědců tato galaxie existovala již zhruba 350 milionů let po Velkém třesku. (foto: NASA, ESA, CSA, Tommaso Treu (UCLA), CC BY 4.0)

Supernovy rozpoznané systémem SNIascore. (foto: California Institute of Technology, CC0)

Záběry na lokomotivu táhnoucí raketu Sojuz patří k ikonickým snímkům kosmonautiky. (foto: Wikimedia Commons, NASA, Carla Cioffi, CC BY 4.0)

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Podle pozorování a výpočtů astronomů je Mléčná dráha stará asi 13,6 miliardy let. Tvoří ji přibližně 100–400 miliard hvězd i rozsáhlá molekulární oblaka a oblasti vyplněné plynem a prachem. (foto: ESO, Per Horálek, CC BY-SA 4.0)

Mlhovina Konus je součástí oblasti s probíhající tvorbou hvězd NGC 2264, která leží asi 2500 světelných let od nás. Pilíř připomínající kužel je dokonalým příkladem útvarů, které mohou vznikat v obřích oblacích chladného molekulárního plynu a prachu známých díky tvorbě nových hvězd. (foto: ESO, CC BY-SA 4.0)

Sonda mise Martian Moons eXploration vysadí robotický rover na povrch Phobosu, malého měsíce Marsu. (ilustrace: DLR, CC0)

Pátý den své mise vstoupila ve 20:09 SEČ kosmická loď Orion do gravitační sféry vlivu Měsíce. Následující den se k našemu souputníkovi přiblížila na vzdálenost 130 kilometrů. (foto: NASA, CC0)

Vnitřní struktura neutronových hvězd se podle výpočtů a matematických modelů zřejmě do značné míry podobá pralinkám. (foto: Profimedia)