Ikonický snímek Buzze Aldrina na Měsíci a méně známá výbava pro náboženský obřad, kterou si přibalil s sebou.

28. 11. 2021

Nejčtenejší


Planeta Teegarden B obíhá v obyvatelné zóně klidného červeného trpaslíka.

07. 08. 2021

Galaxie NGC 1566 a snímek její supermasivní černé díry (ve výřezu).

06. 08. 2021

Čínská jednička: Dlouhý pochod 5

Nejvýkonnější nosná raketa lidové republiky je v provozu od letošního roku. Na výšku měří 62 m, její hmotnost dosahuje 880 tun. Středový stupeň má průměr 5 m a lze k němu připojit až čtyři boční, o průměru 3,35 m. Centrální stupeň pohání nejsilnější čínský kryogenní raketový motor YF-77, jako pohonné hmoty slouží kapalný vodík a kyslík. Dlouhý pochod 5 (Čchang-čeng 5, CZ-5) se svými parametry téměř vyrovná americké Deltě IV Heavy: Na nízkou oběžnou dráhu dopraví i 25 tun nákladu. Uplatnění najde například při vynášení lunárních či planetárních sond a při výstavbě nové čínské vesmírné stanice. (foto: CNSA, CC0)

05. 08. 2021


Reklama

Raketa Atlas V s kosmickou lodí Boeing CST-100 Starliner na floridské základně Cape Canaveral Air Force Station.

04. 08. 2021

Ganymed na snímku sondy Juno

03. 08. 2021
02. 08. 2021

Tak jako každý rok oživí i letošní prázdninové nebe sprška padajících hvězd neboli meteorů. Od srpna totiž začne nabírat na síle roj Perseid, jehož aktivita vyvrcholí v noci z 12. na 13. srpna. (foto: Shutterstock)

01. 08. 2021

Jednou z největších zatím pojmenovaných struktur je nadkupa Laniakea, což v havajštině znamená „nezměrná nebesa“.

31. 07. 2021

Reklama

30. 07. 2021

Přestože je zde jistá podobnost s párem Jupiter-Saturn, je třeba si uvědomit, že disk kolem hvězdy PDS 70c je asi 500krát větší než prstence Saturnu. 

29. 07. 2021

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

28. 07. 2021
27. 07. 2021

Odhalená vnitřní struktura Marsu

26. 07. 2021

Saturn V: Cesta na Měsíc

Úkol dopravit v historické premiéře posádku na lunární povrch byl svěřen Saturnu V. Na oběžnou dráhu kolem Země zvládla raketa vynést náklad o hmotnosti 130 tun, k Měsíci asi 45 tun. Kromě letů k našemu vesmírnému sousedovi zamířila její dvoustupňová verze na orbitu i se stanicí Skylab. Třístupňový obří nosič čněl do výšky 111 m a jeho maximální průměr dosahoval 10,1 m. První stupeň využíval jako palivo letecký petrolej, druhý a třetí pak kapalný vodík; jako okysličovadlo sloužil pro všechny tři stupně kapalný kyslík. Nejsilnější raketa všech dob létala mezi roky 1967 a 1973. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

25. 07. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907