Radioastronomové detekovali rádiový záblesk z rekordně vzdáleného zdroje
Jihoafrická soustava radioteleskopů MeerKAT zachytila rychlý rádiový záblesk, který k nám urazil vzdálenost přes 11 miliard světelných let.
Rychlé rádiové záblesky jsou kratičké rádiové „výkřiky“, které sice trvají jen asi milisekundu, ale přilétají k nám z nesmírně velké vzdálenosti. Často to jsou miliardy světelných let, z čehož lze usoudit, že zdrojem těchto do značné míry stále záhadných rádiových záblesků, jsou nesmírně energetické události.
Astrofyzička Manisha Calebová s početným výzkumným týmem detekovala rychlý rádiový záblesk, který k nám uletěl doposud rekordní vzdálenost. Jak uvádějí ve studii, uveřejněné na preprintovém serveru arXiv, zdroj tohoto záblesku se nachází ve vesmíru, který byl starý jen asi 3 miliardy let po Velkém třesku. Tomuto období se mezi astronomy říká kosmické poledne a panovala v něm intenzivním tvorba hvězd.
Záblesk z rekordní dálky
Dotyčný rádiový záblesk FRB 20240304B zachytila jihoafrická soustava radioteleskopů MeerKAT 4. března 2024. Poté přišla na řadu detektivní práce, když se badatelé snažili s pomocí pozorování pozemních observatoří a archivních dat určit galaxii, z níž tento záblesk vylétl. Tento přístup bohužel kýženou odpověď nepřinesl a do hry tak musel vstoupit Webbův dalekohled, jehož zařízení NIRCam a NIRSpec detekovala hostitelskou galaxii rychlého rádiového záblesku FRB 20240304B a získala spektroskopická data, z nichž bylo možné určit uvedenou rekordní vzdálenost, kterou k nám tento rádiový výkřik urazil.
Odhalená hostitelská galaxie je podle vědců relativně mladá a stále v ní vznikají nové hvězdy. Z toho je možné odvodit, že původcem záblesku nebyl proces, který by se vyvíjel dlouhé miliardy let, ale pravděpodobně něco, co by vzniklo za relativně krátkou dobu. Jako nejpravědpodobnější se jeví například mladé magnetary – extrémně silně magnetické neutronové hvězdy.