Říjnová obloha patří Saturnu: Opozice se Sluncem nabídne letos nejlepší výhled na jeho prstence

Pokud bychom se v prvních říjnových dnech podívali na Sluneční soustavu z pořádného nadhledu, stali bychom se svědky výměny pozic v jednom nekonečném závodě: Země by na své oběžné dráze předběhla Saturn, jenž krouží po mnohem vzdálenější, a tudíž i delší orbitě.

Saturn v opozici

Během zmíněného „předběhnutí“ se naše planeta dostává mezi Slunce a Saturn, takže tělesa spatříme na nebi přímo naproti sobě neboli v opozici. Ta sice sama o sobě trvá pouhý okamžik – letos nastává 4. října ve 14:15 – přináší však několikatýdenní období, kdy se nám na Saturn naskýtá nejlepší výhled z celého roku.

Jelikož plynný obr spočívá na obloze přímo naproti Slunci, vychází až ve chvíli, kdy se naše denní hvězda skryje za obzor, a naopak zapadá s jejím východem. Na nebi tak setrvá po celou noc. Zároveň se však dostává nejblíž k Zemi, letos na necelých 1,262 miliardy kilometrů, a to zhruba hodinu po opozici se Sluncem. Na obloze tudíž dosahuje maximální jasnosti, konkrétně 0,3 mag, a jeho kotouček má i největší úhlový průměr 19,7″.

Nejhezčí se Saturn samozřejmě jeví v dalekohledu, kde vyniknou jeho prstence, v současnosti jen mírně rozevřené. Během opozice nastávají ideální pozorovací podmínky v době, kdy planeta v průběhu noci kulminuje nad obzorem. Letos v říjnu k tomu dojde okolo jedné hodiny ranní, kdy se Saturn usazený v souhvězdí Velryby ocitne asi 43° přímo nad jižním horizontem. Čím výš totiž vystoupá, tím víc se vymaní z neklidných přízemních vrstev vzduchu, jež dokážou jeho pozorování velmi znepříjemnit. 

Současně jde o jedinou jasnou planetu, kterou v říjnu zahlédneme už v první polovině noci. Mars s 1,1 mag v souhvězdí Raka vychází až po půlnoci a Jupiter s −1,9 mag v sousedním Lvovi se objeví teprve v brzkých ranních hodinách. Než se však rozední, zvládnou oba na jitřní obloze vystoupat vysoko nad východní až jihovýchodní obzor.

Přechody na obloze

Ujít si nenechte především Mars, a to 11. a 12. října, kdy bude procházet přes nápadné a rozložité Jesličky alias M44. Zmíněná otevřená hvězdokupa v Rakovi je pod tmavým nebem viditelná i pouhýma očima, jako nezřetelná okrouhlá skvrna o úhlovém průměru asi 0,5°. Pokud si však vezmete na pomoc dalekohled s dostatečným zorným polem, zjistíte, že je téměř dvakrát větší a obsahuje přibližně třicet hvězd 6.–9. velikosti. Část z nich má přitom podobný odstín jako Mars, jelikož jde o oranžové obry.

A ještě jeden nebeský přechod stojí v říjnu za pozornost: Jeho hlavním aktérem se stane Měsíc dva dny po úplňku, který 28. října ráno přejde přes severní okraj Plejád neboli M45 z Býka. Nejjasnější stálice uvedené otevřené hvězdokupy se za jeho jasný kotouč zanoří mezi 1:48 a 2:22, a to v pořadí Taygeta, Celaeno, Asterope, Sterope a Maia. Všechny pohromadě je pak opět spatříme až ve 3:20.

Stovky stálic

U úhlově velkých otevřených hvězdokup ještě zůstaneme, pouze se z ranní oblohy přesuneme na tu večerní, do souhvězdí Persea. Stačí vyhledat nápadnou stálici Mirfak neboli Alfa Persei s 1,8 mag a triedrem prozkoumat její nejbližší okolí. Hvězdy, jež vám padnou do očí, totiž z velké části patří k nádherné otevřené hvězdokupě Melotte 20.

Při pohledu ze Země tvoří její srdce právě Mirfak, přičemž hvězdokupa má na nebi obří úhlový průměr okolo 5°. Jednak nás od ní dělí asi jen 570 světelných roků, a zanedbatelný není ani její skutečný průměr, dosahující zhruba 65 světelných let. 

Melotte 20 zahrnuje přibližně 500 hvězd, z nichž několik desítek odhalí už malý dalekohled, zatímco triedr 10×50 jich ukáže asi stovku. Nejnápadnější z nich, sdružené v blízkosti Mirfaku, dosahují jasnosti 4–5 mag, a tudíž jsou vidět pouhýma očima; ty nejslabší pak představují stálice 9. velikosti. Jejich společný rys tvoří bílé zabarvení: Jedná se totiž o velmi horké hvězdy s povrchovou teplotou až 20 000 °C.

Hvězdné řetízky

S triedrem v ruce můžete v Perseovi obdivovat i další velké „otevřenky“. Na cestě do sousední Kasiopeji natrefíte na proslulou dvojitou hvězdokupu Chí a h Persei, kterou rovněž zahlédnete pouhýma očima, coby oválný mlhavý obláček o úhlovém průměru 1° × 0,5°. V dalekohledu se pak promění na dva samostatné, velmi bohaté shluky hvězd, jež na nebi dělí půl úhlového stupně.

Otevřená hvězdokupa M34 čili NGC 1039 se pro změnu ukrývá mezi Algolem z Persea a Alamakem z Andromedy. Mimochodem, první zmínka o jejím pozorování pochází stejně jako v případě Melotte 20 od Giovanniho Battisty Hodierny, a to dokonce z téhož roku (viz Jak šel čas s Melotte 20).

M34 má uhlový průměr 35′ a jasnost okolo 5,5 mag, takže ji lze pod tmavou oblohou postřehnout i bez dalekohledu. Mnohem hezčí pohled nicméně nabídne triedr či jakýkoliv jiný menší přístroj. Zorné pole tak opanuje několik desítek bílých stálic a směrem do středu M34 bude zřetelný nárůst jejich počtu. Určitě vám přitom ne­unikne ani několik řetízků nejnápadnějších hvězd rozbíhajících se do stran. Pro M34 ovšem dvojnásob platí, že náležitě vynikne pouze v dostatečně velkém zorném poli.

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Vah, 23. října v 11:38 SELČ vstupuje Slunce do znamení Štíra.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – nepozorovatelná
• Mars – viditelný ve druhé polovině noci vysoko nad východem
• Jupiter – viditelný ve druhé polovině noci vysoko nad východem
• Saturn –  viditelný celou noc
• Uran – viditelný většinu noci mimo večer
• Neptun – viditelný většinu noci mimo ráno

Zajímavé úkazy v říjnu 2026

• 4. října – Měsíc poblíž Regula ze Lva na ranní obloze
• 4. října – Saturn v opozici se Sluncem
• 5. a 6. října – seskupení srpku ubývajícího Měsíce, Marsu a Jupitera vysoko na ranním nebi; za svítání 5. 10. Měsíc u Marsu (1°) a 6. 10. u Jupitera (3°); asi 3° jihovýchodně od Marsu pozorovatelná i otevřená hvězdokupa Jesličky z Raka
• 7. října – úzký srpek ubývajícího Měsíce poblíž Regula ze Lva na ranní obloze
• 11. a 12. října – přechod Marsu přes otevřenou hvězdokupu Jesličky z Raka; objekty pozorovatelné ve druhé polovině noci nad severovýchodem až východem
• 14. října – úzký srpek dorůstajícího Měsíce poblíž Antara ze Štíra na večerním soumrakovém nebi nízko nad jihozápadem
• 21. a 22. října – vrchol aktivity meteo­rického roje Orionid
• 24. října – setkání Saturnu a Měsíce na noční obloze; nejblíž (5,5°) si budou v okamžiku východu nad obzor okolo 17:15
• 28. října – mezi 1:48 a 3:20 přechod Měsíce dva dny po úplňku přes severní okraj otevřené hvězdokupy Plejády z Býka; postupný zákryt hvězd Taygeta, Celaeno, Asterope, Sterope a Maia
• 31. října – Měsíc den před poslední čtvrtí poblíž Polluxe z Blíženců na večerním nebi

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.