Čína odhalila plán cesty na Měsíc: Dvě rakety vynesou kosmické lodě, dva astronauti sestoupí na povrch

Čína zveřejnila podrobnější plán pilotovaného přistání na Měsíci, které chce uskutečnit do roku 2030. Mise počítá se dvěma samostatnými starty rakety Dlouhý pochod 10. Jeden vynese na oběžnou dráhu Měsíce lunární modul Lan-jüe (Lanyue), druhý kosmickou loď Meng-čou (Mengzhou) se třemi astronauty. Obě lodě se následně spojí a dva členové posádky přestoupí do přistávacího modulu, s nímž sestoupí na povrch a uskuteční vědecký výzkum.

Plán představil Wang Siang, zástupce hlavního konstruktéra čínského pilotovaného kosmického programu a hlavní konstruktér lunárního průzkumného programu.

Jeho vystoupení zaznělo na sedmém sympoziu o pilotované kosmonautice, které se konalo od 31. října do 1. listopadu na Pekingské univerzitě letectví a kosmonautiky. Setkání přilákalo více než 800 odborníků a vědců, kteří diskutovali o strategiích, technologiích a překážkách spojených s dalším rozvojem čínského pilotovaného kosmického programu.

Dvě rakety, dvě kosmické lodě

Představená koncepce navazuje na předběžné plány zveřejněné už v červenci 2023 na devátém čínském mezinárodním fóru komerční kosmonautiky. Tehdy zástupce Čínského úřadu pro pilotované kosmické lety Čang Chaj-lien rovněž hovořil o dvou samostatných startech raket Dlouhý pochod 10.

Konstrukci lunárního modulu úřad představil v září 2023 a počátkem roku 2024 mu dal jméno Lan-jüe, tedy „objímající Měsíc“. Vývoj rakety Dlouhý pochod 10, kosmické lodi Meng-čou i přistávacího modulu od té doby pokročil a jednotlivé systémy úspěšně absolvovaly několik důležitých zkoušek.

Loni například proběhl test modulu Lan-jüe zavěšeného na lanech, který úspěšně simuloval sestup, navádění, řízení i vypnutí motorů. V červnu 2025 zase loď Meng-čou absolvovala sérii zkoušek nouzového přerušení startu z nulové výšky a úniku při maximálním dynamickém tlaku. Raketa Dlouhý pochod 10 letos úspěšně dokončila demonstrační a ověřovací test při letu v malé výšce.

Nejdříve testy v okolí Země, potom Měsíc

Wang v rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV zdůraznil, že program se bude řídit dvěma hlavními principy a využije různé varianty kosmických dopravních prostředků pro jednotlivé fáze. Než se Čína pokusí o pilotované přistání, chce nejprve ověřit potřebné technologie na oběžné dráze Země a následně také při nepilotovaných letech k Měsíci.

K testování raket, lunárního modulu a kosmické lodi poslouží čínská orbitální stanice Tchien-kung. Ještě před vysláním astronautů na povrch Měsíce se uskuteční také nepilotovaný let modulu Lan-jüe, který má shromáždit důležité údaje o podmínkách na lunárním povrchu.

V první fázi programu Čína nasadí raketu Dlouhý pochod 10A, dvoustupňovou variantu bez přídavných pomocných motorů. Ta vynese na nízkou oběžnou dráhu Země odpovídající verzi kosmické lodi Meng-čou, která bude plnit úkoly spojené s provozem orbitální stanice. Tím se ověří základní technologie rakety i důležité fáze návratu a přistání kosmické lodi.

Pro cestu k Měsíci pak přijde na řadu standardní třístupňová varianta rakety Dlouhý pochod 10 s přídavnými pomocnými motory. Její nosnost činí 27 tun. Stejný postup – nejprve ověřit technologie v blízkosti Země a teprve potom se vydat k Měsíci – má podle Wanga snížit rizika pilotované mise.

Všechny klíčové fáze nejprve bez posádky

Čínský program počítá s tím, že ještě před pilotovaným letem projdou nepilotovanými zkouškami, pokud možno všechny důležité technologie. Wang uvedl, že se bude ověřovat celý sled činností: start, oblet Měsíce, spojení s lodí Meng-čou, přistání a pobyt na povrchu, opětovný vzlet i další spojení obou kosmických lodí na oběžné dráze.

Cílem je zajistit, aby byl následný pilotovaný let bezpečný a spolehlivý. Program už podle Wanga disponuje jednotným rámcem vývoje, který zahrnuje systémové plány, technické standardy a požadavky na kvalitu.

Zvolený postup se v některých ohledech podobá americkému programu Artemis. NASA před pilotovaným obletem Měsíce při misi Artemis II vyslala při misi Artemis I na podobnou cestu nepilotovanou loď Orion, aby ověřila klíčové systémy.

Také čínský plán samostatných startů a následného spojení kosmických lodí připomíná upravenou koncepci mise Artemis III, která počítá s lodí Orion a samostatně vypuštěným lunárním přistávacím systémem.

Dalším cílem je mezinárodní lunární stanice

Čínské ambice se neomezují pouze na pilotované přistání. Dlouhodobým cílem je vybudování Mezinárodní lunární výzkumné stanice, jejíž výstavba by měla začít v roce 2031. K dopravě potřebného vybavení mají sloužit supertěžké rakety Dlouhý pochod 9.

Zapojení ruské kosmické agentury Roskosmos do projektu zatím není jasné. Nejasnosti souvisejí mimo jiné s pokračující válkou na Ukrajině, která vedla k rekordně nízkému počtu ruských kosmických startů. Rusko navíc nabírá zpoždění ve vývoji supertěžké rakety Jenisej.

Podrobnosti o plánované stanici zůstávají zatím nejasné. Dosavadní popis připouští, že by se mohla nacházet přímo na měsíčním povrchu, případně na oběžné dráze Měsíce.