Hubbleův dalekohled odhalil na jižním pólu Saturnu obří desetiboký útvar. Jeho podoba se navíc zřejmě stále mění
Saturnův slavný severní hexagon už není jediným polygonem svého druhu. Astronomové nyní odhalili ještě větší desetibokou strukturu na jihu planety.
Astronomové objevili na jižním pólu Saturnu obrovskou desetibokou strukturu tvořenou oblaky. Nově nalezený „dekagon“ je dalším podivným polygonálním útvarem v atmosféře tohoto plynného obra.
Větší než známý šestiúhelník
Nově objevená struktura je větší než známý šestiúhelník, který měří zhruba 32 000 kilometrů. Ten vědci poprvé zaznamenali v roce 1988 při analýze dat z průletů sond Voyager 1 a 2 kolem Saturnu v letech 1980 a 1981. Přestože jej astronomové sledovali po desetiletí, žádnou podobnou strukturu jinde na planetě nepozorovali – až doposud.
Nově objevený dekagon má průměr přibližně 167 820 kilometrů a každá z jeho deseti stran měří asi 16 782 kilometrů. Podle hlavního autora studie Agustina Sancheze-Lavegyho z Baskické univerzity jde o velmi neobvyklý atmosférický jev, který pomáhá rozšiřovat naše chápání meteorologie a ukazuje, že šestiúhelník není unikátní útvar.
Vědci desetiúhelník objevili při studiu nových snímků Saturnu pořízených Hubbleovým vesmírným teleskopem. Kvůli sklonu rotační osy planety nebyla její jižní polokoule v letech 2012 až 2023 ze Země pozorovatelná. Na snímcích z roku 2023 se proto dekagon astronomům ukázal poprvé.
Pro vědce šlo o překvapení. Sanchez-Lavega a jeho kolegové od objevu severního šestiúhelníku opakovaně prohledávali snímky Saturnu a hledali případnou polygonální strukturu na jihu, ale žádnou neviděli.
Struktura možná stále vzniká
Předchozí výzkum naznačil, že Saturnův severní šestiúhelník vzniká působením východního proudění v atmosféře, které se poblíž severního pólu pohybuje po zakřivené dráze. Drobné poruchy tohoto proudění způsobují jeho vlnění a vytvářejí charakteristický šestiúhelníkový tvar.
Počítačové simulace proudění v mělké vodě, které provedl Sanchez-Lavega s kolegy, naznačují podobný mechanismus také u dekagonu. Ten podle nich vznikl v důsledku vlny zachycené zakřiveným atmosférickým prouděním.
Dva pohledy Hubbleova vesmírného teleskopu odhalují obří, vyvíjející se desetibokou atmosférickou strukturu na jižním pólu Saturnu.(foto: NASA, ESA, A. Sánchez-Lavega, CC BY-SA 4.0)
Na rozdíl od severního šestiúhelníku, jehož strany a vrcholy zůstávají po desetiletí stejně tmavé, se jas jednotlivých částí nového dekagonu mění. To může znamenat, že se jeho podoba stále vyvíjí. Struktura se přitom kolem Saturnu pohybuje velmi pomalu – jedno otočení jí trvá přibližně 800 dní.
Vědci nyní chtějí zjistit, jak se bude struktura v dalších letech měnit. Zatím není jasné, zda se stane nestabilní a rozpadne se, nebo naopak zesílí a stabilizuje se s rostoucím slunečním zářením. To má v jeho zeměpisné šířce kolem 60° jižní šířky dosáhnout maxima v roce 2032.
Výzkumníci chtějí také podrobněji poznat trojrozměrnou strukturu oblaků a mlh dekagonu, stejně jako tamní větry a teploty. Tyto poznatky jim mají umožnit vytvořit pokročilejší modely jeho vzniku.
