Mohutný náraz vytvořil na Měsíci 222 metrů široký kráter. Podle vědců jde o největší kráter novodobé historie
Měsíční povrch zdobí nový kráter, jehož rozměry z něj dělají mimořádně vzácný úkaz. Vědcům nabízí jedinečnou příležitost sledovat, co se po podobně velkém impaktu na našem souputníkovi vlastně odehrává.
Nový lunární kráter, který vznikl před dvěma lety, je největším známým impaktním kráterem ve Sluneční soustavě, který se objevil v novodobé historii. (foto: NASA, Intuitive Machines, CC BY-SA 4.0)
Na Měsíci je nový kráter a není to žádný drobek. Jde o lunární kráter větší než římské Koloseum, který vznikl při mohutném impaktu před dvěma lety a zpočátku unikl pozornosti astronomů. Strmý kráter o průměru přibližně 222 metrů a hloubce až 43 metrů je největším známým impaktním kráterem ve Sluneční soustavě, který vznikl v novodobé historii.
K takto masivní události podle vědců dochází v průměru pouze jednou za 132 let. Nový kráter proto představuje mimořádně cenný zdroj informací právě v době, kdy se NASA připravuje na vybudování základny pro astronauty na Měsíci. Jak uvádějí badatelé, kteří své výsledky uveřejnili v podobě první a druhé studie ve vědeckém časopisu Science Advances, jde o velmi statisticky vzácné pozorování.
Kráter velký jako Koloseum
Nový kráter na přivrácené straně Měsíce zaznamenala sonda NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) v květnu 2024, zřejmě krátce poté, co ho vyhloubil úlomek planetky nebo komety. Samotný náraz ale v reálném čase nezachytily ani pozemské, ani vesmírné teleskopy. Širokoúhlé snímky pořízené sondou LRO zůstaly v záplavě získaných dat nepovšimnuty až do srpna 2025. Na podzim loňského roku sonda LRO pořídila podrobnější snímky a začátkem letošního roku byl objev potvrzen.
Nový lunární kráter dostal jméno po zesnulém Thomasi McGetchinovi, bývalém řediteli Lunar and Planetary Institute v Houstonu. Je přibližně třikrát větší než dosavadní rekordman, který sonda LRO objevila před deseti lety. Měsíc je od dávných dob posetý impaktními krátery a nacházejí se na něm některé z největších impaktních struktur ve Sluneční soustavě. Jedna z nich má průměr větší než 2400 kilometrů.
Nový impakt výrazně proměnil měsíční povrch a jeho následky byly patrné v oblasti o průměru přes 100 kilometrů. Podle Marka Robinsona, hlavního vědce týmu obsluhujícího kamerový systém sondy LRO, vyvrhl náraz prach i další materiál pod překvapivě vysokým úhlem. Vědci nyní chtějí zjistit, jak velké riziko představují podobné impakty pro budoucí měsíční základnu NASA – především zda by ji mohl zasáhnout materiál vymrštěný při dopadech.
