Hladová, ale vybíravá: Černá díra v galaxii Kružítko pohlcuje jen zlomek své potravy
Supermasivní černá díra v galaxii Kružítko se ukázala jako vybíravý strávník, který většinu potravy z okolního vesmíru vyplivuje zpět.
Galaxie Kružítko ze stejnojmenného souhvězdí je vděčným objektem pro celou řadu pozorování. Jde o fascinující spirální galaxii, která shodou okolností představuje jednu z nejbližších aktivních galaxií, jejichž centrální supermasivní černá díra dramaticky pohlcuje hmotu a její jádro díky tomu intenzivně září.
Vědci mimo jiné intenzivně zkoumají právě supermasivní černou díru této galaxie, vzdálené od nás asi 13 milionů světelných let. Nizozemský astronom Wout Goesaert z Leidenské university se svými kolegy využil možnosti soustavy radioteleskopů ALMA v chilské poušti Atacama a detailně sledoval její potravní návyky. Výsledky výzkumu uveřejnil na preprintový server arXiv.
Potravní návyky černé díry
Už dlouho víme, že se centrální supermasivní černé díry v galaxiích krmí hmotou, především kosmickým plynem. Současně se ale ukázalo, že je obtížné podrobně zachytit jejich stravovací návyky. Goesaertův tým to dokázal a využil galaxii Kružítko jako kosmickou laboratoř, v níž mohli studovat mechanismy zodpovědné za „krmení“ černé díry.
Badatelé zjistili, že dotyčná supermasivní černá díra ve skutečnosti vyjídá kosmický plyn současně ze dvou spirálních ramen této galaxie, která jsou napojená na prstenec hmoty, obklopující černou díru. Ukázalo se také, že v horizonu události zmizí jen poměrně malé procento plynu, který se pohyboval směrem k černé díře. Většina plynu je odvržena pryč, než se dostane k černé díře.
Pozorování pohybů hmoty, které umožňuje soustava ALMA, odhalila, že se hmota zmíněných spirálních ramen pohybuje k černé díře rychlostí až 150 tisíc kilometrů za hodinu. Badatelé odhadují, že do samotné černé se ale dostane jen asi 12 procent.
Jak to v podobných případech bývá, výzkum vlastně přinesl více otázek než odpovědí. Příště se na galaxie Kružítko zaměří virtuální Teleskop horizontu událostí (EHT), a také pozemní Extrémně velký dalekohled (ELT), který vyrůstá v Chile.
