Astronomové pozorovali krmení supermasivní černé díry v galaxii Kružítko

Soustava radioteleskopů ALMA dokázala nahlédnout do těsné blízkosti supermasivní černé díry v galaxii Kružítko, vzdálené asi 13 milionů světelných let od nás

08.11.2023 - Stanislav Mihulka



Je fascinující sledovat, jak se krmí supermasivní černá díra v aktivním galaktickém jádru. Nezměrné gravitační monstrum hltá ohromné spousty kosmického plynu a prachu a z okolí černé díry tryská ohromné množství energie i hmoty. V Mléčné dráze si takovou podívanou neužijeme, odehrávají se v podstatně vzdálenějším vesmíru.

Černá díra v ohromujícím detailu

Takuma Izumi z Národní astronomické observatoře Japonska a jeho spolupracovníci využili služeb soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile a s její pomocí dokázali pozorovat nenasytnou supermasivní černou díru v aktivní Seyfertově galaxii Kružítko.

Bouřlivě aktivní supermasivní černá díra galaxie Kružítko na snímku soustavy radioteleskopů ALMA. Oxid uhelnatý je znázorněný červeně, atomární uhlík modře, kyanovodík zeleně a ionizovaný vodík růžově. (zdroj: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), T. Izumi, CC BY-SA 4.0)

Galaxie Kružítko je od nás vzdálená asi 13 milionů světelných let a patří tak k relativně blízkým aktivním galaxiím. Vědci dokázali nahlédnout do bezprostředního okolí supermasivní černé díry s vysokým rozlišením zhruba jednoho světelného roku. Jde o první kvantitativní měření pohybů kosmického plynu v těsném sousedství supermasivní černé díry s podobně vysokou přesností. Badatelé zřetelně pozorovali jak se materiál v akrečním disku, který obkružuje černou díru, pohybuje směrem k jejímu „gravitačnímu chřtánu.“

 TIP: Vesmírné vyšetřování: Co zabíjí galaxie kupy galaxií v Panně?

Izumi a jeho kolegové zjistili, že podstatná část kosmického plynu, který proudí k horizontu událostí černé díry, ve skutečnosti nekončí uvnitř, ale je vytlačena do větší vzdálenosti od černé díry, kde se opět stává součástí akrečního disku. Kosmický plyn tedy u černé díry koluje a neustále se vrací, jako voda ve fontáně. Výsledky Izumiho týmu zveřejnil vědecký časopis Science.


Další články v sekci