Jakou hustotu má vesmír? Kosmický prostor je řidší než pozemské vakuum, přesto není úplně prázdný
Mezi hvězdami panuje téměř dokonalé prázdno, přesto ani obrovské kosmické dálavy nejsou tak docela bez částic.
Pro popis kosmického prostoru často používáme výraz „vzduchoprázdno“ či „vakuum“, jímž chceme naznačit, že jde o prakticky prázdný prostor. A v porovnání s běžným ovzduším na Zemi to skutečně platí.
V pomyslné krychli okolního vzduchu o hraně 1 cm bychom totiž napočítali asi 27 trilionů molekul, zatímco kosmonaut při výstupu z ISS by ve stejně velkém objemu dospěl zhruba k počtu deseti částic. Uvedený propastný rozdíl tedy jednoznačně ospravedlňuje použití pojmu „vzduchoprázdno“.
Zmíněných deset částic bude téměř jistě pocházet ze Slunce. V mezihvězdném prostoru, mimo tzv. heliosféru, však hustota klesne ještě o řád a v 1 cm³ najdeme v průměru právě jednu částici. Bude nicméně záležet na konkrétní oblasti: Mezi hvězdami půjde o dobrý odhad, ale zabrousíme-li do mlhoviny – například do chladného molekulového oblaku – okolí podstatně zhoustne a v 1 cm³ napočítáme stovky až miliony částic.
Pro srovnání, nejlepší laboratorní vakuum obsahuje v 1 cm³ kolem sta milionů částic, tedy minimálně o řád víc než „husté“ mlhoviny. Tolik tedy pro představu, jak prázdný vesmír ve skutečnosti je.
