Vesmírné vyšetřování: Co zabíjí galaxie kupy galaxií v Panně?

05.11.2021 - Stanislav Mihulka

Detailní pozorování plynu v Kupě galaxií v Panně odhalilo viníka postupného umírání tamních galaxií

<p>Disky molekulárního plynu a horkého plazmatu v Kupě galaxií v Panně (Virgo Cluster). Ve výřezu galaxie NGC 4567 a NGC 4568, které jsou jako mnoho dalších dotčené probíhajícími extrémními fyzikálními procesy.</p>

Disky molekulárního plynu a horkého plazmatu v Kupě galaxií v Panně (Virgo Cluster). Ve výřezu galaxie NGC 4567 a NGC 4568, které jsou jako mnoho dalších dotčené probíhajícími extrémními fyzikálními procesy.


Reklama

Pokud jde o galaxie, je zvláštní mluvit o smrti. Ale astronomové to dělají, neboť galaxie, ve které se přestanou rodit nové hvězdy, vlastně umírá. Taková galaxie může ještě dlouho jasně zářit, ale postupně vyhasíná a vychládá. Platí to například pro galaxie v kupě galaxií v Panně, která představuje nejbližší opravdu velkou koncentraci galaxií v okolním vesmíru.

Doposud ale nebylo jasné, proč se to děje. Řešení nabízí nedávný výzkum početného mezinárodního týmu odborníků. Vědci nakonec jako nejpravděpodobnějšího viníka označili přehřáté plazma, které postupně „rdousí“ galaxie a připravuje je o schopnost rodit nové hvězdy.

Galaxie v extrémním prostředí

Podle spoluautorky výzkumu Claudie Lagos z výzkumného centra International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR) se ukazuje, že extrémní vesmírné prostředí má na galaxie velký vliv. V centru kupy galaxií v Panně se dotyčné galaxie řítí rychlostí až několik milionů kilometrů za hodinu v plazmatu, které je tisíckrát žhavější než Slunce. Kvůli tomu postupně přicházejí o plyn, z něhož by jinak vznikaly hvězdy.

TIP: Umírající galaxie: NGC 1947 ze souhvězdí Mečouna přišla o většinu plynu a prachu

Vědci použili data z rádiového průzkumu oblohy Virgo Environments Traced in Carbon Monoxide (VERTICO) Survey, který probíhal na soustavě radioteleskopů ALMA v Chile. Tento průzkum byl zaměřený na oxid uhelnatý. Ten sice představuje jen vzácnější složku kosmického plynu, ale jeho pozorování je mnohem snazší než pozorování například vodíku. To badatelům umožnilo zmapovat situaci s kosmickým plynem ve zkoumaných galaxiích.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907