Detailní pozorování plynu v Kupě galaxií v Panně odhalilo viníka postupného umírání tamních galaxií
Pokud jde o galaxie, je zvláštní mluvit o smrti. Ale astronomové to dělají, neboť galaxie, ve které se přestanou rodit nové hvězdy, vlastně umírá. Taková galaxie může ještě dlouho jasně zářit, ale postupně vyhasíná a vychládá. Platí to například pro galaxie v kupě galaxií v Panně, která představuje nejbližší opravdu velkou koncentraci galaxií v okolním vesmíru.
Doposud ale nebylo jasné, proč se to děje. Řešení nabízí nedávný výzkum početného mezinárodního týmu odborníků. Vědci nakonec jako nejpravděpodobnějšího viníka označili přehřáté plazma, které postupně „rdousí“ galaxie a připravuje je o schopnost rodit nové hvězdy.
Podle spoluautorky výzkumu Claudie Lagos z výzkumného centra International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR) se ukazuje, že extrémní vesmírné prostředí má na galaxie velký vliv. V centru kupy galaxií v Panně se dotyčné galaxie řítí rychlostí až několik milionů kilometrů za hodinu v plazmatu, které je tisíckrát žhavější než Slunce. Kvůli tomu postupně přicházejí o plyn, z něhož by jinak vznikaly hvězdy.
TIP: Umírající galaxie: NGC 1947 ze souhvězdí Mečouna přišla o většinu plynu a prachu
Vědci použili data z rádiového průzkumu oblohy Virgo Environments Traced in Carbon Monoxide (VERTICO) Survey, který probíhal na soustavě radioteleskopů ALMA v Chile. Tento průzkum byl zaměřený na oxid uhelnatý. Ten sice představuje jen vzácnější složku kosmického plynu, ale jeho pozorování je mnohem snazší než pozorování například vodíku. To badatelům umožnilo zmapovat situaci s kosmickým plynem ve zkoumaných galaxiích.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)